Lihové barvy Agama „RED LINE“

I.část

V posledním článku o barvách Vám Filip Tomči blíže představil vodou ředitelné barvy českého výrobce Agama Pardubice. Dnešní povídání bude zaměřené na jejich lihové „sourozence“.

Obecné představení

Jak vyplývá z označení, barvy „RED LINE“ jsou vyráběny na lihové bázi. K jejich ředění lze použít originální ředidlo Agama pro lihové barvy, nebo některé z alternativních ředidel (o nich si povíme později). Barvy jsou prodávány v plastových lahvičkách o objemu 10ml, velikost balení originálního ředidla je buď 10, 25, nebo 50ml. Vyjma toho lze zakoupit několik sad barev, poskládaných tématicky dle uživatelů. Tyto sady obsahují vždy šest ampulí po 3ml barvy, nebo v případě základních odstínů pět standardních lahviček po 10ml a jednu stejnou s ředidlem. Barvy mají charakteristický zápach, který je poněkud markantnější, než u vodou ředitelných Agam, ale rozhodně ani z poloviny výrazný, jako například u jinak skvělých barev Mr.Color a Mr.Hobby Color od firmy GSI. Pro nanášení barev na model můžeme použít jak stříkací pistoli, tak štětec, obojí mám vyzkoušené.

Typy a odstíny barev

Kromě základní palety barev (základní odstíny jsou k mání v lesklé, polomatné i matné variantě) nabízí Agama i omezený počet autentických odstínů, používaných ve Velké Británii, USA, Francii, Itálii, Německu, Rusku a Japonsku, v minulosti i dnešních dobách. Dále máme možnost použít lihové metalické barvy, trojici bezbarvých laků, několik transparentních barevných laků a čtyři reflexní odstíny. O systému značení barev psal již ve svém článku o akrylech Filip. Pro lihovky platí prakticky stejný klíč, ovšem paleta autentických odstínů není tak bohatá, jako v případě akrylů. Například barvy používané v Československu/ČR, nebo Izraeli nejsou v lihové variantě dostupné a podobné je to v případě velkého množství odstínů používaných v dalších zemích. Podle mého je to velká škoda a úzká autentická paleta je velkou nevýhodou lihových Agam.
Samostatnou kapitolou je věrohodnost odstínů barev. To platí nejen u Agamy, ale prakticky u všech výrobců. Co se týče přímo lihovek, platí to samé, jako u akrylů. Barvy jsou celkem dost tmavé. Na některých barvách je to znát méně, na některých více a je plně v rukách modelářů, jakým způsobem přikročí k nápravě. V brzké době se Modelplac k problematice odstínů (nejen) barev Agama alespoň částečně vrátí.

Použití

Jak už jsem zmínil výše, lihovky lze ředit různými ředidly. V první řadě mám vyzkoušeno originální ředidlo, se kterým barvy fungují velmi dobře. Hustota lihových barev se lahvičku od lahvičky celkem dost různí a nemám tedy vychytaný standardní poměr ředění, jako u jiných barev, u kterých se hustota kus od kusu tolik neliší.

Je libo štětec?

Zjistil jsem, že pokud jsou barvy dobře naředěné, dá se s nimi velmi dobře štětcovat a vytváří celkem slušný povrch. Jediný problém při štětcování mi opakovaně nastal při natírání druhé vrstvy, kdy i matná barva dělala nerovnoměrně polomatný, místy až lesklý povrch. Stejné to bylo i s matným lakem. Nedokážu si vysvětlit, čím to je, ale vyvstává tím nutnost celý model po natření sjednotit místo originálním lihovým lakem nejlépe akrylovým, který nebude vůči lihovkám agresivní. Pokud bych měl porovnávat, řekl bych, že s některými druhy syntetických barev se dá naštětcovat model o něco lépe, v porovnání s akrylovými barvami stejného výrobce se dá štětcem vytvořit přibližně stejný povrch. Rozhodně se ale nedá říci, že jsou lihové Agamy na štětcování špatné. Vždy však záleží na každém jedinci, co mu vyhovuje a je nutné zkoušet a zkoušet...
Nyní malé pozastavení nad odolností natřených barev. Ta je, stejně jako u barev jiných výrobců, limitována zejména důkladností přípravy povrchu pod barvu. Mám vyzkoušeno, že pokud před natřením povrch modelu „zmatujeme“ pod vodou smirkem hrubosti 1200 a povrch odmastíme například lihem, barva drží velmi dobře. Pokud přípravu zanedbáme, může se stát, že se barva odloupne i při celkem nevinném styku například se špatně zastřiženým nehtem. Buď si tedy musíme více stříhat nehty, nebo věnovat péči dobré přípravě :-D

Pistoli nabít, ke střelbě připravit...

Více, než štětcující modeláři, ocení lihovky především uživatelé stříkacích pistolí. Při ředění originálním ředidlem většinou ředím v poměru cca 3:1 až 4:1 ve prospěch ředidla (opět podle hustoty barvy v lahvičce) a stříkám při tlaku cca 0,075MPa (0,75 baru / 75 kPa) a jsem navýsost spokojen. Kryvost barev je velmi dobrá, což vysoce oceňuji, hlavně kvůli jejich úspoře. Na Messerschmitt Bf-109E-3 v měřítku 1/32, který je na fotografiích, jsem spotřeboval všehovšudy necelých 5ml barvy (myšleno„surové“barvy, ne směsi ředidla a barvy), včetně preshadingu spodku a konečného zesvětlení horních ploch. To si myslím není špatný výsledek, zvláště když jsem tmavě zelenou barvou pokryl celé horní plochy a teprve na to jsem stříkal jednotlivá pole černozelenou.
Pigment je jemný, na rozdíl od akrylových Agam nezasychají lihovky tak prudce a barva nemá tendenci tolik zasychat na jehle. Díky tomu lze s lihovkami stříkat i různé kamufláže s jemnými „hady“, nebo jemný preshading na modelech menších měřítek. To samé platí i o vystínování modelu po kamufláži, nebo pokud chceme na model nanést slaboučký filtr. Matné barvy při stříkání vytváří skutečně matný povrch, který je možné lehce vyleštit například velejemnými brusnými pastami. Já osobně to nechávám být, ale záleží na vkusu každého.
Bezbarvé laky nejsou špatné. Zasychají stejně dobře jako barvy a při standardním poměru ředění 4:1 ve prospěch ředidla vytváří slušný povrch už na první vrstvičku. Pokud srovnám se Sidoluxem, jeho kvalit lihové laky sice nedosahují, ale určitě by s jejich používáním neměl být problém.
Opět se pozastavím nad odolností barev. Po cca hodině schnutí se na povrch dá sahat rukama, aniž bychom měli strach z každého dotyku. To je jedna z výhod lihovek. Opět se nabízí přímé srovnání s výrobky konkurenční firmy GSI. Co se týče řady Mr.Color, tak ta je přeci jen o něco odolnější, než lihovky, ale co se týče řady Mr.Hobby Color, jsou naopak lihovky těmi odolnějšími. Suma sumárum je to někde napůl mezi oběma druhy barev GSI.

Čištění

Ať už lihovky nanášíte štětcem, nebo pistolí, k čištění postačí obyčejný Technický líh. Barvu
dokonale rozpouští a dokonce i já, ačkoliv se považuji za velkého pedanta na stříkací pistoli, musím přiznat, že jsem spokojen s tím, jak pouhé prostříknutí pistole technickým lihem dokáže pistoli zbavit zbytků barvy. Technický líh rozpouští i dlouho zaschlé barvy a s čištěním případných skvrn na stole, dlaždicích, nebo linu by neměl být problém. V případě koberce je situace horší. Nejjednodušším řešením, jak z něj odstranit skvrny, je vyhodit ho do sběrného dvora a koupit nový. Ovšem nemyslím si, že by na tom některé druhy barev byly výrazně lépe :-D
K čištění (a stejně tak k ředění) je možné použít i jiné přípravky. O nich a ještě o dalších věcech si povíme v druhé části článku, který se na Modelplacu objeví v brzké budoucnosti.

Zjištěné nevýhody

Abych jen nechválil, nutno uznat, že lihovky mají několik nedostatků. Prvním je šroubový systém uzávěrů jednotlivých lahviček. Závit ve víčku je poměrně hluboko a je v něm velmi málo místa. Díky tomu se celkem špatně udržuje v čistotě. Pokud pak v závitech zaschne barva, může při příštím otevření popraskat a hrozí riziko pádu uschlých kousků do barvy v lahvičce.
Druhá nevýhoda je též spojena s lahvičkami. Malý průměr hrdla nedovoluje do lahvičky pohodlně strčit větší injekční stříkačku, než o obsahu 2ml. Větší o objemu 5ml jde do lahvičky velmi těsně a pokud ji tam strčíme, můžeme počítat s tím, že ji vnitřní tlak může vystřelit ven z lahvičky. Zejména pro modeláře, kteří používají stříkací pistoli to může být určitý problém.
Další zjištěnou nevýhodou, která je však zatím podporována jen mým subjektivním pocitem, je vysychání originálního ředidla z lahvičky. I přes dvojí uzávěr, tvořený plastovým špuntíkem a ještě víčkem se závitem se mi zdá, jakoby ředidlo samovolně mizelo. Jak píšu, jedná se o můj subjektivní pocit a je možné, že se prostě jen pletu. Avšak vzhledem k tomu, že líh, na jehož základu ředidlo existuje, je velmi těkavý, bych se nedivil kdyby to byla pravda.

Resumé

Lihové barvy Agama na mne velmi zapůsobily. Jedná se o materiál, který se vlastnostmi velmi blíží špičkovým zahraničním produktům, ale prodává se za podstatně nižší cenu. To je možná jejich největší devíza. Nevýhodou jsou nepříliš podařené lahvičky a také už výše zmíněná omezená paleta autentických odstínů, takže je nutné kupovat odstíny podobné těm, které potřebujeme a „samodomo“ je domíchávat.
Určitě můžu barvy doporučit jak méně zkušeným modelářům, tak těm pokročilým. Před nějakým časem se modelářským světem jako morová nákaza nesla zvěst, že barvy GSI Mr.Color a Mr.Hobby Color se nebudou smět dovážet do EU. Docela jsem z toho byl rozladěn, protože právě barvy Mr.Hobby Color jsem doposud používal jako svoji jedničku a čekal jsem, jak to všechno nakonec dopadne. Dnes už je jasné, že dovoz japonských barev bude i nadále pokračovat, ale kdyby přeci jen jednou nastal výpadek, vím, že z českých luhů a hájů lze vybrat produkt, který u mne v dílně populární „gé es íčka“ takřka dokonale nahradí.

P.S: Kamufláž Messerschmittu Bf-109E-3 1/32, který je vyfocen na doprovodných fotkách, je celá nastříkána pomocí lihových barev a laků Agama.

Ve druhé části se mimo jiné dozvíte např. o ředění alternativními prostředky, nebo o snášenlivosti lihových Agam s jinými nátěrovými systémy a modelářskými přípravky.

autor: Tomáš Matyska
 

Lihové barvy Agama "RED LINE", II. část

Vodou ředitelné Agamy