| |
|
WASH POVRCHU POMOCÍ BAREV VALLEJO COLOR
Proč na zvýraznění paneláže nutně používat jen olejové barvy? Je
to nutnost a nebo je to jen setrvačnost? Tím samozřejmě netvrdím, že
olejové barvy jako patinovací prostředek zavrhuji. Právě naopak. Ale
přiznejme si, poměrně dlouho schnou. Právě kvůli dlouhé době schnutí
olejů jsem vyzkoušel pro napouštění spár vodou ředitelné barvy na
štětec Vallejo Color. Mimochodem dle mého názoru se jedná o možná
vůbec nejlepší štětcové barvy, které jsem doposud odzkoušel.
Pokud se tedy rozhodneme napouštět spáry právě Vallejo barvami, je
nutné mít povrch modelu zalakovaný nejlépe lesklým lakem. Ne pro to,
že by snad Valleja byly agresivní (to ani náhodou, jsou na vodové
bázi), ale z důvodu potřeby smáznutí přebytečné barvy prstem a nebo
hadříkem při přetažení mimo spáru. Pro práci stačí vlastnit základní
odstíny, tady černou, bílou, modrou, červenou, zelenou, žlutou a
hnědou. Konkrétně jsem si pořídil odstíny 951 white, 953 flat yellow,
957 flat red, 962 flat blue, 968 flat green, 984 flat brown a 950
black. Odstín patinovacího roztoku je dobré namíchat tak, aby nebyl
zbytečně řvavý vůči kamufláži. Například při patině modelu německého
letounu nastříkaného odstíny RLM 74/75/76 se mi vyplatilo namíchat
směs z černé, hnědé, modré a bílé. Každý odstín po jedné kapce. Jako
ředidlo je nejvhodnější použít obyčejnou vodu z vodovodu. Nanášení,
nebo spíše napouštění spár paneláže je nejvhodnější silnějším
kulatým štětcem, který má ostrou špičku. Na jeden zátah je pak možné
vytáhnout větší délku spár než tenkým špičatým štětcem. Obrovská
výhoda je v tom, že patina je provedena opravdu velmi rychle a ze
sedmi základních odstínů je prakticky možné namíchat jakýkoli
potřebný odstín. Jednoduchým tónováním lze provést na základní model
několik variant a odstínů. Jednoduše se to dá ukázat na konkrétním
případu německého letounu v kamufláži RLM 74/75/76. Černo/šedo/zelený
odstín o trochu tmavší, než je vrchní šedozelená RLM 74 pěkně
opticky oddělí od sebe jednotlivé panely. Pro šedofialový odstín RLM
75 je zase nejlepší namíchat černo/šedo/modrý odstín napouštěné
barvy a světlejší variantu pro spodní světlou RLM 76. Všechny
pohyblivé plochy je pak velmi dobré oddělit mixem černé a hnědé
barvy, aby se jasně zvýraznily a oddělily jejich spáry. Možná, se to
zdá jako zdlouhavé, ale je to opravdu jen mylné zdání. Vzhledem k
tomu, jak rychle napuštěná spára schne a jak jednoduše se tónuje
patinovací barva, je model během krátké doby hotový. Je jen nutné
dodržovat zásadu, že namíchaná patinovací barva musí být vždy o
stupeň tmavší než základní kamuflážní barva a také je nutné, aby
byla velmi tekutá, aby se v paneláži sama roztékala.
Pokud se dle mého názoru zkombinuje preshading, zesvětlování povrchu
stříkací pistolí (postshading), napouštění spár a drybrush suchým
štětcem olejovou barvou, jsem přesvědčen, že vzhled modelu se hodně
přiblíží skutečnosti na fotografiích. Ne snad, že by se takové
postupy ve skutečnosti na letadlech prováděly! Pro dosažení efektů
různorodého opotřebeného a vyšisovaného vzhledu skutečných letounů
podle dobových fotografií tyto postupy opravdu pomohou. Ovšem je
také nutné si uvědomit, že stavíme v daném měřítku zmenšený model a
ne skutečnou mašinu. Snažíme se jen o pokus přiblížit vzhled modelu
skutečnosti a v tom je právě ta modelařina nádherná!
Jak vypadá povrch modelu vypatinovaného pomocí barev Vallejo si
můžete prohlédnout na konkrétním případu Messerschmittu Bf 109
K-4/R3 v měřítku 1/32 od japonské Hasegawy.
 |
|
|
|
|
|
|
