FOCKE WULF TA-152 C-0

Konstruktér Kurt Tank vytvořil se svým týmem v továrně Focke Wulf na konci války ultimátní stíhací letoun Focke Wulf Ta 152. Stroj byl plánovaný do výroby v několika variantách, ale opravdové realizace se dočkal jen výškový stíhač Ta 152 H se zvětšeným rozpětím křídla, bitevní Ta 152 C a průzkumný Ta 152 E, od kterého je známých jen několik málo snímků na nedokončené mašiny bez nátěru z továrny Mimetall v Erfurtu.
Čínský výrobce si jako předlohu pro svou stavebnici vybral právě bitevní Ta 152 C-0. Stavebnice je odstříknuta ze světlešedého plastiku s jemným negativním rytím s minimem otřepů a docela pěknými detaily. Za ty peníze se model rozhodně vyplatí koupit. První dojem je vážně příjemný a rozhodně je to velké lákadlo, abych se do stavby pustil. Pustím, ale nejdříve udělám takový drobný rozbor modelu.
Na pomoc jsem si vzal několik publikací, které se věnují právě Ta 152:

• Focke Wulf Fw 190 & Ta 152, JaPo
• Focke Wulf Fw 190 & Ta 152, Modelart
• Focke Wulf Fw 190 & Ta 152, Monografie Lotnicze
• Focke Wulf Fw 190 & Ta 152, 4+ Publications
• Focke Wulf Fw Ta 152 C/H Flugbuch
• The Focke Wulf Ta 152, Eagle Editions (Monarch 3)
• Focke Wulf Ta 152, Mechanic File, Bunrindo

Nejdříve jsem se zaměřil na výběr toho „správného“ výkresu, který by co možná nejlépe odpovídal skutečnosti. No a tady jsem narazil! Existují dvě podoby výkresů Ta 152 C. Jeden druh má dělení panelů na křídle obdobně jako u verzí Fw 190 D (to odpovídá prototypům předsérie C-0) a druhý má pak křídlo se zcela odlišným dělením panelů, které je velmi podobné dělení panelů na Ta 152 H (to odpovídá plánované sérii C-1). Ve většině výkresů je špatně označeno co přesně je C-0 a co je C-1.
Takže to, co je vidět na nádherně reprodukovaných snímcích z knihy Ta 152 od Eagle Editions je prototyp předsériové mašiny Ta 152 C-0, ale to bohužel není ztvárněno ve stavebnici Hobby Boss. Stavebnice odpovídá plánovaným verzím C-1 a ty nebyly s největší pravděpodobností nikdy dokončeny, na rozdíl od prototypů V-6 (VH+EY, W.Nr. 110006), V-7 (CI+XM, W.Nr. 110007) a V-8 (GW+QA, W.Nr. 110008). Na detailních fotografiích prototypu V-7 je totiž zřetelně vidět, že tam nejsou kruhové krytky, které jsou známé z manuálů a také z křídla Ta 152 H. Použitelný výkres pro opravdovou C-0, tedy V-6 - V-8 naleznete pouze v publikacích Monografie Lotnicze a Mechanic File od Bunrindo. Stavebnice zcela koresponduje s výkresem z Modelartu, tak si myslím, že tento výkres byl použitý pro konstrukci nové stavebnice od Hobbybossu. Pokud by byl jejich model označený jako C-1, pak by bylo vše v pořádku, jen by ve stavebnici nesměla být kamuflážní možnost prototypu V-7 CI+XM.
Nejpřesnější výkresy, které navíc skvěle korespondují s realitou naleznete v japonské publikaci Mechanic File od Bunrindo, kde jsou výkresy na Ta 152, C/E/H od Koichiro Abeho, což je člověk, který zpracoval výkresy na Fw 190 D-9/11/13 uveřejněné v knize Galland´s Flying Circus (Eagle Editions) a Dora 9 volume 1 a 2 taktéž od Eagle Editions a které považuji za zcela nejpřesnější, co se týče letounů Fw 190 D-9/11/13 a Ta 152 C/E/H. Výkresy mají dokonce okomentováno, co je který detail na letounu, jaký typ kabiny, či vrtule byl použitý a podobně. Sice jsem se k tomu dostával zdlouhavě, ale rozhodně doporučuji jeho výkresy nastudovat spolu s dochovanými fotografiemi v různých knihách.
Ale zpět ke stavebnici trochu podrobněji. Vybavení kokpitu je na opravdu solidní úrovni a díky přítomnosti leptaných upínacích pásů a obtisků palubní desky máte vše, co ke stavbě potřebujete. Vybavení odpovídá vzhledu kokpitu Ta 152 H (interiéry byly prakticky shodné u C/E/H) i dobovým manuálům, takže po nástřiku černošedou barvou RLM 66 Schwarzgrau nebude problém kokpit vlepit do trupu. Zaměřovač odstříknutý mezi čirými díly je docela jednoduchý, v tomhle případě by bylo vhodné jej nahradit například odlitkem REVI 16 od Quickboostu a nebo si vlastními silami vytvořit gyroskopický zaměřovač Askania Adler EZ 42 (který byl použitý u prototypů V-6 – V-8 se mi ale zatím nepodařilo zjistit, každopádně plánované byly oba).
Docela hezky je ztvárněna motorová zástavba zadní části motoru DB 603 EV. Citelně však postrádám alespoň náznak motorového lože a hlavně pak mohutný skluz prázdných nábojnic od motorového třicetimilimetrového kanónu MK 108 a trupových MG 151/20E. Tyto detaily jsou, obdobně jako u předchozí Fw 190 D, viditelné skrz podvozkovou šachtu. Výfuky jsou ve stavebnici děleny v horizontální rovině, což je docela dobré, protože se tak jednoduše naznačí svár na jednotlivých výfukových trubkách. Po zaschnutí lepidla je bude nutno ještě odvrtat. Na trup nad výfukem na levé straně před nasáváním vzduchu do kompresoru se má nalepit leptaná ploška proti nasátí spalin. Pokud se rozhodnete stavět prototyp V-7, tak tam rozhodně tento detail nelepte, protože něco takového na fotografiích není vidět. Prstenec chladiče je ve dvou variantách – s otevřenými klapkami chlazení a se zavřenými. Pokud se rozhodnete ponechat variantu otevřenou, pak je nutné zevnitř podlepit škvíry nějakým tenkým materiálem, protože dle fotek nejsou mezi jednotlivými klapkami škvíry.
Ta 152 C-0, jmenovitě prototypy V-6 – V-8 byly vyzbrojeny dvěma kanóny MG 151/20E nad motorem, další dvojicí stejných zbraní v kořenech křídla a jedním motorovým třicetimilimetrovým MK 108 v bloku motoru DB 603. Ve stavebnici můžete nalézt kořenové zbraně, ale jejich kryty rozhodně nedoporučuji otevírat, protože nám Hobby Boss nabízí pouze třicítky MK 108! Kryty nejsou odděleny, museli byste si je samo odřezat a vytvořit samotné zbraňové šachtičky.
Stavebnice ještě umožňuje otevřít přistávací klapky, ale pokud je necháte v otevřené poloze, tak vám nezbude nic jiného, nežli se pustit do vlastní realizace veškerých vnitřních detailů. Úpravám se nevyhne ani podvozková šachta, kde je nesmyslná příčná přepážka, která tam nemá co dělat, protože by ve skutečnosti znemožnila uzavření podvozkových nohou do křídla. Naopak moc pěkným detailem je celý nosník křídla, viditelný v podvozkové šachtě se zbytkem dna šachty i s drobnými žebry uvnitř. Nutnou úpravou také bude muset projít spodní hrana trupu, která je přespříliš hranatá a ostrá v rozporu s dostupnými fotografiemi.
Čiré díly jsou perfektně průhledné, nicméně mohly být vyrobeny s trochu tenčího materiálu, protože trochu vytváří čočkovitý efekt. Nicméně je to jen trochu a kabinu je možné rozhodně použít.
Kamuflážní schémata jsou na výběr dvě. Již zmiňovaný prototyp V-7 CI+XM a pak hypotetická „zelená 13“ od JG 301 se žlutočerveným pruhem obrany říše. Schéma pro CI+XM je složeno na křídle z odstínů RLM 83 Dunkelgrün/RLM 75 Grauviolett ( i na fotografiích je zřejmý velký kontrast mezi barvami) a trup pak v kombinaci RLM 81 Braunviolett/RLM 82 Hellgrün se spodními plochami v odstínu RLM 76 Lichtgrau. Od zhruba 1/3 hloubky náběžné hrany křídla je na spodu ponechána část potahu bez nátěru. Oproti návodu pak doporučuji centroplán ponechat odstínem RLM 76 místo doporučovaného plechu.
Tak jako tak mám z modelu radost, mrzí mne jen chaos, který vznikl v podkladech u Hobbybossu.

Použité podklady

Focke Wulf Fw 190 & Ta 152 Aircraft Profile	Focke Wulf Fw 190 & Ta 152 Motorbuch Verlag Berlin	Focke Wulf Fw 190 & Ta 152 JaPo	Focke Wulf Fw 190 & Ta 152 Monografie Lotnicze
Focke Wulf Fw 190 & Ta 152 4+ Publications	Fw Ta 152 C/H Flugbuch	The Focke Wulf Ta 152 Eagle Editions	The Focke Wulf Ta 152 Mechanic File Bunrindo