HEINKEL HE 177 A-5 GREIF

Původně vyšlo v REVI č. 66 – únor 2007, upraveno a přepracováno 13. 6. 2009

Snad největší čtvrtkový model, jaký jsem kdy stavěl, je patrně tento čtyřmotorový německý těžký bombardér. Pražská společnost MPM „Greifa“ hlásila před poměrně dlouhou dobou, takže teď jsme se konečně dočkali. Zdá se, že se čekání vyplatilo.
Obrovitá krabice s moc hezkou kresbou He 177 od Stanislava Hájka skrývá přes tři sta dílů odstříknutých z tmavého, středně tvrdého plastu. Povrch modelu je rytý do hloubky, ale na několika místech je rytí méně hluboké a navíc částečně zalité. Výlisky mají také otřepy, ale jednotlivé díly nejsou díky Bohu přesazené. Odlitky z PUR mají výbornou kvalitu, jen je škoda, že mezi nimi není přístrojové vybavení pilotního prostoru, střelišť a věží. Jistě by to model ještě více oživilo. Na trhu je i vylepšená verze Hi-tech, která obsahuje mnohem více doplňků, ale také stojí mnohem více, než tento základní kit. Nutno předem podotknout, že stavba tak velkého modelu přináší jistá úskalí a zbytečný spěch povede jen k obtížím při stavbě. Také je vhodné se držet návodu, který je přehledný, s odkazy na barvení jednotlivých sestav. Jedinou změnu oproti návodu jsem provedl u trupu, kde jsem oddělené ocasní střeliště přilepil k příslušným polovinám trupu, protože nevěřím, že po spojení sestaveného zadního střeliště k sestavenému trupu by na spoji těchto dvou sestav nevznikl schod. Problémem je, že výřezy pro přilepení VOP mají na obou stranách poloviny trupu jiný úhel, takže není možné přilepit ocasní plochy geometricky přesně. Ještě před lepením je tedy nutné výřezy opravit a vyhnout se tak pozdějšímu problému s geometrií. Trup je obrovský a i když je uvnitř několik přepážek, stejně mají díly tendenci se mírně kroutit. Měl jsem strach z pozdějšího praskání spoje polovin trupu například při broušení tmelených spojů a proto jsem si zevnitř pod spoj nalepil po celé délce trupu 10 mm široký a 1 mm silný proužek plastu jako pomocné vyztužení. Abych trup nechtěně nerozmáčkl, ještě jsem přidal dovnitř na výšku trupu tyčinky nastříhané z rámečku. Toto vyztužení mi pomohlo poměrně silně zpevnit celý trup a výrazně se mi usnadnilo lepení tak obrovského trupu. Samotný trup je možné uzavřít teprve tehdy, máme-li již sestavené díly pilotního prostoru, středního stanoviště střelce a přepážek před a za podvozkovou šachtou.
Pilotní prostor je i z plastu vybavený velmi slušně, jen si myslím, že všechny přístroje mohly být spíše odlity z PUR, protože by měly mnohem ostřejší detaily. Na levý boční panel se osazuje pěkný „les" ovládacích pák, ale tyto jsou poněkud nemodelově hrubé a myslím, že by bylo lepší je vytvořit z mnohem tenčího materiálu. Taktéž pedály by bylo dobré zaměnit za lepty a doplnit jejich rozvody. Prosklením předku trupu bude dovnitř také slušně vidět, navíc všechny čiré díly jsou dobré, proto doporučuji dokoupit od Eduardu buď jen lepty upínacích pásů pro bombardéry - 48288 Seatbelts Luftwaffe Bombers a doplnit je na sedačky a nebo sadu konkrétně určenou pro interiér He 177 - barevnou 49365. Zadní stěna s radiovybavením se dá také vyšperkovat barvenou sadou 49016 Radio german (v současné době se už bohužel nevyrábí), která obsahuje větší množství a typů německého radiovybavení. Od Eduardu je ještě možné koupit lepty 48543 obsahující detaily pro zevnějšek Greifu.
Oproti návodu se musím ohradit proti použití barvy RLM 02 do interiéru. V době výroby He 177 platil předpis, který nařizoval použití barvy RLM 66 na všechny viditelné prostory přes prosklení a přístroje ve spojení se sklem. Stejně špatně jsou nabarvené lepty od Eduardu, které také nesou odstín RLM 02, takže nezbude nic jiného než všechno přestříkat... Pro barvení čirých dílů vyrábí Eduard masky EX186 a to je poslední doplněk, který je možné pro tento model z produkce mosteckých pořídit. Jako mnohem lepší variantu, než jsou jednostranné masky od Eduardu, považuji oboustranné masky Montex Mask, které jednoduše pomohou při stříkání vnitřního rámování. Montex navíc vyrábí dvě varianty masek. První Mini Mask SM48244 obsahuje pouze masky pro rámování. Mnohem zajímavější je ale sada Maxi Mask MM48244, která vedle masek pro stříkání rámování čirých dílů obsahuje ještě „obtisky převedené do masek“, takže máte možnost místo umisťování obtisků označení a křížů vše pečlivě nastříkat.
Po slepení trupu doporučuji celek nechat minimálně celý týden proschnout pro vyzrání a zpevnění lepidla. Tmelení se bohužel nevyhnete, ale nejedná se o nijak přehnaně masivní záležitost. Po dobu schnutí trupu budete mít dostatek času si sestavit obě poloviny křídla. Slušně je vybavená podvozková šachta, která obsahuje jak samostatné dno, tak několik přepážek. Pravda, bude to chtít doplnit ještě nějaké rozvody dle podkladů. Pro zvýraznění konstrukce jsem ještě naryl podél vystouplých výztuh rýhy, což mi později pomohlo při barvení a patinování šachet. Ve skutečnosti bylo přes podvozkové šachty vidět na zadní část zdvojených motorů. Ty bohužel stavebnice neobsahuje. Nápravu zvládne jen hodně ostřílený modelář, nebo je možné sáhnout po několika sadách od CMK:

• 4174 He 177A - engine set (motor) - (viz galerie dole)
• 4175 He 177A - armament set (pumovnice) - (viz galerie dole)
• 4176 He 177A - undercarriage set (podvozek) - (viz galerie dole)

Stavebnice obsahuje i kryty pro kola, takže pokud byste je chtěli ponechat v otevřené podobě, stačí jen vyříznout podle rytí otvory v křídle. Standardně však kryty zůstávaly po přistání uzavřené. Otevřené jsou jen při kontrole podvozku a opravách na motorových jednotkách. Samostatně se vlepují vstupy do chladičů. Je dobře, že tento detail stavebnice obsahuje a modelář si ho nemusí vyrábět sám. Díky všem přepážkám a křídelnímu nosníku za podvozkovými šachtami se křídlo pěkně vyztuží a nekroutí se. Problém je, že nosníky jsou patrně každý jiný a i obě poloviny křídla nejsou shodně odstříknutá, takže i přes původní kladná slova se tady objeví největší problém stavebnice! Ve skutečnosti má Greif centroplán v rovině a za motorovými gondolami se křídlo láme do vzepětí. A právě zde je problém, protože mi každá polovina křídla vyšla v jiném úhlu a rozdíl ve vzepětí tak mám kolem 5 mm! Náprava je jasná – za motorovou gondolou jsme musel zespodu provést řez a křídlo doslova zlomit, do řezu vložit destičku plastiku a vyměřit přesně geometrii. Druhým velkým problémem je paneláž narytá na vrchu křídla rozdílně na levé i pravé straně, takže je nutné tento nešvar opravit – zatmelit část paneláže a zrcadlově stejně opětovně vyrýt nové linky. Zdálo by se, že výčet problémů v křídle by mohl stačit, ale ještě to není vše – kontrolním proměřením od osy vrtulového hřídele kolmo k trupu je rozdíl celkem 2 mm, takže jednu polovinu křídla budu muset ještě nastavit a teprve poté přilepit k trupu. Hloubka centroplánu od náběžné k odtokové hraně křídla není u obou polovin křídla také shodná a rozdíl dělá něco kolem 1 až 1,5 mm.
Pro zajištění pevnosti a roviny centroplánu bych ještě doporučil připravit si za křídelní žebro truhlík z plastových destiček a do něj vložit uhlíkovou tyčku průměru cca 3 mm – tyčka nic neváží a hlavně nelze nijak ohnot, natož zlomit. Tyčky se později prostrčí z levé poloviny křídla skrz trup do pravé poloviny křídla. Tato pomocná výztuha znemožní případnou pozdější destrukci modelu, protože se obrovité poloviny křídla lepí prakticky natupo k trupu. Křídlo má oddělená křidélka skládající se z polovin, ale je potřeba všechny díly hodně ztenčit, jinak bude mít křidélko přehnaně tlustou a tudíž nemodelovou odtokovou hranu. Pokud jste pracovali pečlivě, tak by mělo být možné samostatně nabarvit tři sestavy, tedy trup, levou a pravou polovinu křídla a po dokončení vše jen spojit dohromady. Barvení celého slepeného modelu bude pořádný „záhul“ díky jeho velikostí a myslím si, že by to mohlo být dobré řešení. Také proto bych doporučoval vytvoření onoho pomocného nosníku.
VOP a výškovky jsou oddělené, což vypadá velmi dobře, stejně jako oddělená směrovka. Po nalepení pevné části VOP k trupu doporučuji prostudovat dokumentaci a doplnit průběžný nosník VOP do šachty zadního podvozku a také radím nalepit tenkou destičku na dno šachty v místě spoje trupu, čímž zakryjete nehezkou škvíru.
Stavba tohoto obřího modelu není jednoduchá kvůli velikostí, ale při pečlivé a rozvážné stavbě by vše mělo probíhat bez větších problémů, tedy pokud pominu problémy s křídlem popsané výše. Každopádně bude Greif dominantou každé sbírky při výběru jedné ze dvou velmi zajímavých kamufláží, které jsou namalovány na samostatném barevném listu. Obě mašiny jsou tak zajímavé, že vám garantuji, že nebudete vědět, kterou z nich si postavit.
První mašina nese nátěr ostře lomených polí barev RLM 70/71 na vrchních plochách a RLM 65 na spodních a bocích. Boční strany jsou navíc ztmaveny množstvím fleků barev RLM 02/70/71. Stroj označený KM + UD sloužil u 6./KG 100 na francouzském letišti Toulouse-Blagnac v roce 1944.
Druhý stroj nese standardní kamufláž po vzoru nočních stíhačů v barvách RLM 76 nahoře a černé na bočních a spodních plochách. Na RLM 76 jsou nastříkané drobné fleky barvou RLM 75. Možná je také opačná varianta se základní barvou RLM 75 a na ní nastříkanými hady barvy RLM 76 tak, jak je to známo na některých Heinkelech He 219 z konce války. Tento Greif je označený 6N + HN a sloužil v roce 1944 u 5./KG 100.
 

	lepty upínacích pásů od Eduardu
	sada pro interiér He 177 od Eduardu
	sada Radio German WW2 od Eduardu
	detaily pro zevnějšek Greifu od Eduardu
	masky Eduard pro čiré díly
	návod modelu ve formátu PDF

	Výběr markingů ze stavebnice	Vrchní plochy

Návody od leptů

Montex Maxi Mask MM48244	Montex Mini Mask SM48244	CMK 4174 Engine set 1. část návodu	CMK 4174 Engine set 2. část návodu
CMK 4175 Armament set 1. část návodu	CMK 4175 Armament set 2. část návodu	CMK 4176 Undercarriage set 1. část návodu	CMK 4176 Undercarriage set 2. část návodu

Přehled podkladů, které je možné využít pro stavbu

He 177 Aero Publishers	He 177 Air Doc	He 177 Airlife	He 177 Famous Airplanes of the World Special
He 177 Classic Books	He 177 VDM/Jet & Prop	He 177 Warpaint Series No. 33	He 177 Eurodoc Corporation