FOCKE WULF FW 190 A-8, 1/32 HASEGAWA

Někdy v průběhu loňského roku pustila mezi modeláře japonská Hasegawa nádherný model Focke Wulfu Fw 190 D-9. Dalo se předpokládat, vzhledem k množství alternativních dílů, že se na trhu co nevidět objeví i další verze tohoto nádherného stíhače. Přesně tak se stalo a letošní novinkou je bitevní, těžce vyzbrojená varianta (2x MG 131/13, 4x MG 151/20) - Fw 190 A-8. Hasegawa v minulosti též vyráběla modely Focke Wulfu Fw 190 D-9 a A-5/6/8, ale to se zmiňovanými novinkami nemá naprosto nic společného.
Jak tedy vypadá zbrusu nový „Fokouš“? Jeho předností je především perfektní rytí paneláže do hloubky a absence otřepů. Dalším kladem stavebnice jsou naprosto excelentně zpracované detaily jako například kokpit, podvozková šachta a motor BMW 801. Motoru je jen část, ale to v žádném případě nevadí, protože z něho nebude moc vidět, po nalepení vrtule a chladícího dvanáctilopatkového větrníčku těsně za ní.
Již jsem se zmiňoval, že je kokpit excelentně zpracovaný, ale boční panely a palubní deska spíše odpovídají verzi D-9, kterou Hasegawa vydala loni! Je nutné tuto partii upravit dle dostupných podkladů, protože v interiéru byly rozdílné přístroje a páčky. Na druhou stranu je pravda, že je palubní deska poměrně dost utopená uvnitř trupu a tudíž z ní není moc vidět. Ještě před tím, než začnete barvit kokpit letounu černošedou RLM 66 Schwarzgrau, je nutné odstranit dvě stopy po vyhazovačích na bocích trupu a dokonale začistit vnitřek plechového krytu nad palubní deskou, který má zevnitř nepříjemné vtaženiny. Potěšující je, že stavebnice obsahuje poměrně slušně zpracovaný zaměřovač REVI??, na který bude stačit pouze dolepit zaměřovací skla, dle fotografií například ve Walkaroundu, či na dobových fotografiích. Na levé straně uvnitř kokpitu se nachází schránka na mapy, ale ta je nalisována pouze jako obdélníkový panel. U tak velikého měřítka by bylo dobré tento detail dodělat například plastikovou destičkou tloušťky 0,2 mm a nezapomeňte také na kožený pásek, který mapy uzavíral. Vlepení kokpitu do trupu šlo bezvadně, jen se mi nelíbí skosení hran na zadní části kokpitu, které je vidět, pokud se odsune překryt kabiny. Fotografie skutečných Fw 190 takové škvíry nikde neukazují, proto jsem je opatrně přetmelil pomocí dvousložkového Miliputu, uhladil vodou a doplnil rytí.
Na dílech trupu jsem objevil podlouhlé propadliny vždy tam, kde se na jeho vnitřku nachází nějaká výztuha, či žebro. Je to nepříjemnost a rovněž bezpodmínečně nutné tyto propadliny odstranit, aby se tento nedostatek neprojevil po nabarvení. A když už jsem se opřel o propadliny zaviněné detaily, nalisovanými z druhé strany dílů, tak větší množství jich je možné nalézt jak na vrchních dílech křídla, tak na spodním. Některé propadlinky stačilo zlehka přebrousit pomocí namočeného smirkového papíru hrubosti 800. Ovšem naprostá jobovka jsou obrovské propadliny na venkovních částech klapek křídla. Ty jsem byl nucen poměrně výrazně vytmelit a zlikvidovat.
Perfektně má model zpracovanou podvozkovou šachtu s množstvím detailů a v jednom kuse, což je skvělé. Součást dílu šachty je též pomocné žebro, které po vlepení šachty do spodního dílu křídla zajistí správný úhel vzepětí. Při vlepování podvozkové šachty do křídla doporučuji pomocí svorek dokonale přitisknout celý díl ke křídlu, aby se vyloučili jakékoli nepatřičné spáry. Spolu s vlepováním šachty je dobré přilepit prostřední díl křídla nad podvozkovou šachtou s otvory pro vypadávání prázdných nábojnic od kulometů MG 131/13. Otvory jsem zespodu otevřel frézkou a vytvořil obdélníkové sloupky, aby otvory byly hluboké a nevypadali tak ploše.
Navíc je dobré sestavu křídla s vlepenou podvozkovou šachtou nechat alespoň jeden den vytvrdnout. Ještě před zkompletováním celého křídla je nutné odstranit nepříjemné vyhazovače mezi žebry uvnitř křídla pod otevřenými klapkami. Samozřejmě, pokud chcete klapky ponechat v otevřené pozici. Jestliže se tak už rozhodnete, pak je nutná úprava úhlu otevřených klapek. Klapky se ve skutečnosti mohli otevřít pouze do úhlu 60°, ale stavebnice představuje úhel mnohem větší a nevypadá vše jak má. Opět je ovšem dobré celou sestavu klapek kontrolovat dle podkladů. Absolutní hnidopich doplní doprostřed klapky pásek s vyznačením úhlu otevření klapky od 0° do 60°. Číslo pak bylo vidět na vrchní straně křídla přes kruhový otvor a pilot tak měl vizuální kontrolu, zda jsou klapky vysunuté tak jak si představoval. Obdobný indikátor je také na horní ploše křídla přímo nad podvozkovou šachtou. Jedná se o tyčku (tzv. policajt), který upozorňoval pilota o momentální pozici podvozkových nohou. Podvozkové nohy má model naprosto perfektně zpracované. Jediné co je potřeba doplnit jsou rozvody a drobné kablíky. Nepříjemností je poměrně výrazná propadlina v díle zalamovací vzpěry, kterou je nutné odstranit. Nepřesně má model zpracovaný úchyt hlavně kanónu MG 151/20, procházejícího přes podvozkovou šachtu. Stavebnice představuje kuželovitý útvar, který ale nemá nic společného se zámkem kanónu. Tuto partii je nutné vyrobit kompletně od nuly. Stejně tak je nutné přepracovat ostruhové kolo, které je vylisované spolu s podvozkovou nohou. V tomto měřítku to už je opravdu ostuda. Nově je nutné vytvořit vzpěru tvaru písmene „H“ – ta je odstříknuta jako plná destička. Já jsem ostruhové kolo odřezal od vidlice, upravil a vytvořil skoro znovu. Stejně tak je dobré vytvořit šikmé žebro uvnitř SOP, jinak bude přes otvor v podvozkové šachtě ostruhy vidět až do trupu.
Spojení křídla s trupem mi nečinilo sebemenší potíže a potřeba tmelit byla jen v místě přechodu do motorového krytu. Samotný motorový kryt je rozkrájený na pět dílů včetně předního prstence s olejovou nádrží. Podobně má motorový kryt vyřešený Tamiya a Dragon u svých čtvrtkových stodevadesátek. Nádherně je zpracovaný kus motoru BMW 801, který se vlepuje doprostřed motorového krytu. Díky vnitřním žebrům jsou opět zvenku krytu podlouhlé propadlinky, které je nutné přetmelením odstranit. Připojení celého motoru k trupu nebylo problematické, ale v jeho vrchní části se objevila spára o několik desetinek širší, nežli vespodu. Problém jsem odstranil přilepením tenké destičky plastiku k odklopnému krytu kulometů MG 131/13.
Průhledné díly má model krásně čiré, ale mrzí mne, že stavebnice obsahuje pouze plochou kabinku, respektive její odsunovatelnou část. Existují též fotografie Fw 190 A-8 i s vypouklou kabinkou, takže pokud budete chtít postavit jinou kamuflážní variantu, nežli se nachází ve stavebnici, tak jste nepříjemně omezeni.
Model obsahuje dva Focke Wulfy, které máte možnost si postavit. Oba představují Fw 190 A-8 ve standardní kamufláži RLM 74 Graugrün / RLM 75 Mittelgrau na vrchních a RLM 76 Lichtgrau na spodních a bočních plochách. Boky trupu navíc pokrývají stříkané nepravidelné flíčky RLM 74/75 pro rozbití siluety letounu při letu nízko nad zemí. Jedná se o mašinu od 2./JG 54 Grünherz Leutnanta Hanse Dortenmanna z června 1944 ve Francii (červená 1) a druhým je letoun od 9./JG 5 Eismeer Feldwebela Rudolfa Artnera z února 1945 v Norsku (bílá 10). U bílé 10 je poněkud zvláštní sedmimístné W.Nr. 7432197, což mi připadá poněkud nepravděpodobné, ale bohužel nevlastním fotografii, takže si tuto anomálii nejsem schopen ověřit. Bohužel se mi nikde v mých podkladech nepodařilo nalézt fotografie ani prvního stroje od 2./JG 54, takže jsem byl nucený se spolehnout na stavební návod.Nakonec jsem se ale přeci jen rozhodl postavit mašinu Rudolfa Artnera, protože má na SOP vyznačené sestřely a krásný emblém JG 5 Eismeer.

	E. Brown Ryle, Malcolm Laing; Walk Around Fw 190 A/F; Squadron/Signal Publications
	Manfred Griehl, Joachim Dressel; Focke-Wulf Fw 190/Ta 152; Motorbuch Verlag Stuttgart; 1997