domů  |  o autorovi  |  tipy a triky  |  recenze  |  akce  |  odkazy  |  vzkazy  |  kontakt  
fotogalerie fotogalerie fotogalerie
       
   
měřítko 1/48 hodnocení
výrobce Tamiya 7/10
katalogové číslo 61041
počet dílů 35 plast, 4 čiré složitost
cena cca 600 Kč

 

měřítko 1/48 hodnocení
výrobce Italeri (ex DML/Dragon) 5/10
katalogové číslo No. 856
počet dílů 91 plast, 5 čirých složitost
cena cca 400 Kč █ █ █ █

Jakou Doru si vybrat pro svou sbírku?

Strašně moc se mi líbí Focke-Wulf Fw 190 D-9. Podle mého názoru je to jedna z nejladnějších a nejkrásnějších stíhaček z druhé světové války. Modely tohoto krásného plnokrevníku je možné ve čtvrtce sehnat vpodstatě dva. Mladší Tamiyu a poměrně dost starý model původem od Trimasteru, poté u Dragonu a nyní jeho výlisky prodává italské Italeri.

Na první pohled vypadá Tamiya lépe, protože má poměrně hluboké rytí, ale na druhou stranu docela široké. Italeri má povrch poněkud hrubý, což je dáno stářím formy a střídání majitelů. Rytí u modelu Italeri je velmi jemné, ale poněkud mělké. Italeri má navíc poměrně hodně otřepů.

Model od Tamiye má celkem 62 plastových dílů, 4 čiré a 2 pryžové a model od Italeri 88 plastových a 5 čirých.

Oba modely obsahují jak plochou, tak vypouklou kabinku a kabinky od Tamiye jsou mnohem tlustější, než u Italeri, na druhou stránku ale mnohem průzračnější. Tamiya má mezi prosklenými díly zaměřovač a Italeri navíc ještě poziční světla do křídla.

Spodní plocha křídla modelu od Tamiye má pouze jeden podlouhlý otvor pro vypadávání prázdných nábojnic, kdežto Italeri má otvory 2. Jeden velký otvor se nejdříve objevil až na strojích Fw 190 D-11, protože instalovaný motor umožňoval montáž kanónů MG 151/20, popřípadě MK 108/30. Kanón pak střílel hřídelí vrtule a stroj neměl instalovány trupové kulomety MG 131/13. Podle mě se jedná o chybu stavebnice a tato partie tedy nepatří pro stroj Fw 190 D-9, nýbrž pro stroje Fw 190 D-11 až D-15. Správně má tuto partii ztvárněnou model od Italeri, kde se nachází dva menší obdélníkové otvory pro vypadávání prázdných nábojnic od kulometů MG 131/13 umístěných nad motorem.

Ještě zůstanu u křídla. Rozpětí křídla má Tamiya na chlup přesně udávaným rozměrům a Italeri má rozpětí větší asi tak o 1,5 mm. Naproti tomu podvozková šachta modelu Italeri je perfektní a má dokonce samostatně vlepované hlavně vnitřních křídelních kanónů MG 151/20, procházejících přes šachtu. Tamiya má hlavně kanónu nalisované na podlaze podvozkové šachty, což je značně nemodelové. Italeri má navíc šachtu jako jeden díl vlepovaný zevnitř spodního dílu křídla. U modelu Tamiye se vlepuje pouze střední díl podvozkové šachty a po slepení celek nevypadá celistvě a tak detailně jako šachta u Italeri. Podvozkové nohy má Tamiya o 1mm kratší nežli Italeri, poměrně holé a bez většiny detailů. Naproti tomu Italeri má podvozek perfektní. Ostruhová podvozková noha má u Italeri samostatně vylisované kolečko a u Tamiye je kolečko jako jeden díl spolu s nohou a celek vypadá hrozně.

Vodorovná ocasní plocha modelu Italeri má celkově o 1,5 mm větší rozpětí, naproti tomu je Tamiya přesná. Trup je až k motorovému krytu (k větrnému štítku) stejně dlouhý u obou stavebnic a motorový kryt je u obou modelů o necelé 2 mm kratší. Spolu s chladičem a vrtulovým krytem jsou pak modely na délku naprosto stejně dlouhé a přesně odpovídají uvedeným mírám. Oba modely mají ještě na vrchu motorového krytu malé přisávání pro přívod vzduchu do kabiny odpovídající fotografiím. Oba modely umožňují ponechat klapky chladiče buď v otevřené, nebo v uzavřené poloze. Italeri má navíc zpracovanou i zadní část chladiče, ale Tamiya ne. Naproti tomu čelní část chladiče má lépe zpracovanou Tamiya a Italeri má chladič poměrně plochý. Vrtulový kužel má přesnější tvar u Tamiye. Italeri má kužel moc baculatý v přední části. Vrtule je taktéž přesnější u Tamiye. Italeri má samostatné vrtulové listy, které se zdají asi o 0,5 mm širší.

Kokpit mají oba modely zpracovaný na skoro stejné úrovni, u Italeri se mi zdá mnohem lepší palubní deska a tvar pilotního sedadla.

Stavebně jde Tamiya dohromady mnohem lépe. U Italeri je problém ve spojení křídlo – trup, kde vyjde cca 1 mm široká spára. Pokud se dovnitř trupu vlepí nějaká rozpěrka, pak je možné tmelení skoro vyloučit.

Věřím, že jsem vám moc nezamotal hlavu tímhle strohým výčtem, ale myslím že jsem vyjmenoval všechny rozdíly a chyby obou stavebnic. Jednoznačně lepší nevychází ani jeden z nich. Tamiya se prodává přes 700,- Kč a Italeri je možnou koupit něco málo okolo 400,- Kč. Rozhodování ponechám na každém z vás, ale mě se přeci jen zdá o chlup lepší model Italeri. Je sice složitější na sestavení, ale vzhledově vypadá přesně podle publikovaných fotografií, takže jsem s ním spokojený.

Krzystof Janowicz; Focke Wulf Fw 190 vol. IV; Kagero; Lublin 2004
E. Brown Ryle, Malcolm Laing; Walk Around Fw 190 D; Squadron/Signal Publications
Manfred Griehl, Joachim Dressel; Focke-Wulf Fw 190/Ta 152; Motorbuch Verlag Stuttgart; 1997
Marian Krzyzan; Fw 190D, Ta 152; AJ Press 1995
Ing Tomáš Poruba, Ing Aleš Janda; Focke-Wulf Fw 190D & Ta 152; JaPo
Nordine Khadir; En replique Fw 190 D-9 1/32; Replic No. 142; červen 2003

 

 

 

   

         
         
 

© Copyright 2002 - Jakub VILINGR (autor webu) - Ochrana se vztahuje na veškerý textový i obrazový obsah, včetně autorských postupů, návodů, apod. Jakékoliv kopírování obsahu webu je povoleno výhradně se souhlasem autora webu, kopírování ke komerčním účelům, reklamě nebo jinému typu propagace třetí strany je výslovně zakázáno.
© Copyright 2011 - Pavel ŠTĚPINA (Webdesign)