|
|
měřítko |
1/48 |
hodnocení |
výrobce |
Tamiya |
7/10 |
katalogové číslo |
61041 |
počet dílů |
35 plast, 4 čiré |
složitost |
cena |
cca 600 Kč |
█ |
měřítko |
1/48 |
hodnocení |
výrobce |
Italeri (ex DML/Dragon) |
5/10 |
katalogové číslo |
No. 856 |
počet dílů |
91 plast, 5 čirých |
složitost |
cena |
cca 400 Kč |
█ █ █ █ |
Jakou Doru si vybrat pro svou sbírku?
Strašně moc se mi líbí Focke-Wulf Fw 190 D-9. Podle mého názoru
je to jedna z nejladnějších a nejkrásnějších stíhaček z druhé
světové války. Modely tohoto krásného plnokrevníku je možné ve
čtvrtce sehnat vpodstatě dva. Mladší Tamiyu a poměrně dost starý
model původem od Trimasteru, poté u Dragonu a nyní jeho výlisky
prodává italské Italeri.
Na první pohled vypadá Tamiya lépe, protože má poměrně hluboké
rytí, ale na druhou stranu docela široké. Italeri má povrch poněkud
hrubý, což je dáno stářím formy a střídání majitelů. Rytí u modelu
Italeri je velmi jemné, ale poněkud mělké. Italeri má navíc poměrně
hodně otřepů.
Model od Tamiye má celkem 62 plastových dílů, 4 čiré a 2 pryžové
a model od Italeri 88 plastových a 5 čirých.
Oba modely obsahují jak plochou, tak vypouklou kabinku a kabinky
od Tamiye jsou mnohem tlustější, než u Italeri, na druhou stránku
ale mnohem průzračnější. Tamiya má mezi prosklenými díly zaměřovač a
Italeri navíc ještě poziční světla do křídla.
Spodní plocha křídla modelu od Tamiye má pouze jeden podlouhlý
otvor pro vypadávání prázdných nábojnic, kdežto Italeri má otvory 2.
Jeden velký otvor se nejdříve objevil až na strojích Fw 190 D-11,
protože instalovaný motor umožňoval montáž kanónů MG 151/20,
popřípadě MK 108/30. Kanón pak střílel hřídelí vrtule a stroj neměl
instalovány trupové kulomety MG 131/13. Podle mě se jedná o chybu
stavebnice a tato partie tedy nepatří pro stroj Fw 190 D-9, nýbrž
pro stroje Fw 190 D-11 až D-15. Správně má tuto partii ztvárněnou
model od Italeri, kde se nachází dva menší obdélníkové otvory pro
vypadávání prázdných nábojnic od kulometů MG 131/13 umístěných nad
motorem.
Ještě zůstanu u křídla. Rozpětí křídla má Tamiya na chlup přesně
udávaným rozměrům a Italeri má rozpětí větší asi tak o 1,5 mm.
Naproti tomu podvozková šachta modelu Italeri je perfektní a má
dokonce samostatně vlepované hlavně vnitřních křídelních kanónů MG
151/20, procházejících přes šachtu. Tamiya má hlavně kanónu
nalisované na podlaze podvozkové šachty, což je značně nemodelové.
Italeri má navíc šachtu jako jeden díl vlepovaný zevnitř spodního
dílu křídla. U modelu Tamiye se vlepuje pouze střední díl podvozkové
šachty a po slepení celek nevypadá celistvě a tak detailně jako
šachta u Italeri. Podvozkové nohy má Tamiya o 1mm kratší nežli
Italeri, poměrně holé a bez většiny detailů. Naproti tomu Italeri má
podvozek perfektní. Ostruhová podvozková noha má u Italeri
samostatně vylisované kolečko a u Tamiye je kolečko jako jeden díl
spolu s nohou a celek vypadá hrozně.
Vodorovná ocasní plocha modelu Italeri má celkově o 1,5 mm větší
rozpětí, naproti tomu je Tamiya přesná. Trup je až k motorovému
krytu (k větrnému štítku) stejně dlouhý u obou stavebnic a motorový
kryt je u obou modelů o necelé 2 mm kratší. Spolu s chladičem a
vrtulovým krytem jsou pak modely na délku naprosto stejně dlouhé a
přesně odpovídají uvedeným mírám. Oba modely mají ještě na vrchu
motorového krytu malé přisávání pro přívod vzduchu do kabiny
odpovídající fotografiím. Oba modely umožňují ponechat klapky
chladiče buď v otevřené, nebo v uzavřené poloze. Italeri má navíc
zpracovanou i zadní část chladiče, ale Tamiya ne. Naproti tomu čelní
část chladiče má lépe zpracovanou Tamiya a Italeri má chladič
poměrně plochý. Vrtulový kužel má přesnější tvar u Tamiye. Italeri
má kužel moc baculatý v přední části. Vrtule je taktéž přesnější u
Tamiye. Italeri má samostatné vrtulové listy, které se zdají asi o
0,5 mm širší.
Kokpit mají oba modely zpracovaný na skoro stejné úrovni, u
Italeri se mi zdá mnohem lepší palubní deska a tvar pilotního
sedadla.
Stavebně jde Tamiya dohromady mnohem lépe. U Italeri je problém
ve spojení křídlo – trup, kde vyjde cca 1 mm široká spára. Pokud se
dovnitř trupu vlepí nějaká rozpěrka, pak je možné tmelení skoro
vyloučit.
Věřím, že jsem vám moc nezamotal hlavu tímhle strohým výčtem, ale
myslím že jsem vyjmenoval všechny rozdíly a chyby obou stavebnic.
Jednoznačně lepší nevychází ani jeden z nich. Tamiya se prodává přes
700,- Kč a Italeri je možnou koupit něco málo okolo 400,- Kč.
Rozhodování ponechám na každém z vás, ale mě se přeci jen zdá o
chlup lepší model Italeri. Je sice složitější na sestavení, ale
vzhledově vypadá přesně podle publikovaných fotografií, takže jsem s
ním spokojený.
|
Krzystof Janowicz; Focke Wulf Fw 190 vol. IV; Kagero; Lublin
2004 |
|
E. Brown Ryle, Malcolm Laing; Walk Around Fw 190 D; Squadron/Signal
Publications |
|
Manfred Griehl, Joachim Dressel; Focke-Wulf Fw 190/Ta 152;
Motorbuch Verlag Stuttgart; 1997 |
|
Marian Krzyzan; Fw 190D, Ta 152; AJ Press 1995 |
|
Ing Tomáš Poruba, Ing Aleš Janda; Focke-Wulf Fw 190D & Ta
152; JaPo |
|
Nordine Khadir; En replique Fw 190 D-9 1/32; Replic No. 142;
červen 2003 |
|
|
|
|
|
|
|