|
|
měřítko |
1/48 |
hodnocení |
výrobce |
Hasegawa |
6/10 |
katalogové číslo |
J1 |
počet dílů |
52 plast, 5 čirých |
složitost |
cena |
500 Kč |
█ █ |
měřítko |
1/48 |
hodnocení |
výrobce |
Tamiya |
7/10 |
katalogové číslo |
Aircraft series No. 70 |
počet dílů |
66 plast, 3 čiré |
složitost |
cena |
700 Kč |
█ █ |
Bf 109 E TAMIYA VERSUS HASEGAWA
Tak jakého Emila si ve čtvrtce vybrat pro svou vitrínku, co?
Přesně tuhle otázku jsem si položil a protože mám doma oba modely
jak od Tamiye tak od Hasegawy, ušetřím vám práci a pustím se do
porovnávání. Takže jdeme na to
Rytí, čistota povrchu
Tamiya má ostré, hluboké rytí, ale hlavně na povrchu křídla se
nachází poměrně veliké množství propadlin nad vnitřními výztuhami,
které jsou zevnitř dílů křídla (posléze se do nich vlepují klapky).
Je to zbytečná práce navíc a propadlinky jsou natolik výrazné, že
pokud by se neodstranili, budou pod rytím vidět. Skvělé je, že
Tamiya nemá na dílech ani jeden otřep.
Hasegawa má velmi jemné, poněkud mělčí rytí a povrch je oproti
Tamiyi na spodní ploše křídla skromnější na detaily. Výlisky
postrádají jakékoli propadliny, či nectnosti povrchu, jako u Tamiye,
čistota je výrazně lepší.
Kokpit, překryt pilotního prostoru
Tamiya má detaily nalisované zevnitř na bocích trupu, ale
pořádnými detaily celý kokpit právě moc neoplývá. V každém případě
je nutné vnitřek doplnit o některou doplňkovou sadu (například
Eduard, Aires...). Kabinka je perfektně čirá, ale tloušťka materiálu
je kolem jednoho milimetru.
Hasegawa má samostatně vylisované boky s detaily a oproti Tamiyi je
tato část mnohem detailnější, ale stále to není ono a vše volá po
nějakých doplňcích. Kabinka je také skvěle čirá jako u Tamiyi, ale z
mnohem tenčího materiálu.
Křídlo, pohyblivé plochy
Tamiya má oddělené jak sloty, tak klapky a je tedy možné model
postavit se „vším venku“. Nicméně konstrukce na křidélkách a
klapkách není moc pěkně zpracována. Reliéf n klapkách je tvořen
jakýmisi obdélníky.
Hasegawa má křídlo naprosto stejně rozdělené, ale pohyblivé plochy
mají nádherný povrch a mnohem realističtěji naznačenou konstrukci
klapek a křidélek.
Trup
Tamiya má oddělenou motorovou kapotu a spodek motorového krytu.
Trup má navíc oddělenou pohyblivou část SOP.
Hasegawa má také oddělenou kapotu, ale spodek motorového krytu je
zde dohromady s trupem. U Tamiye pak po slepení nebude vidět v
chladiči spoj, kdežto u Hasegawy pravděpodobně ano. Na druhou stranu
spodní část motorového krytu je mnohem věrnější při porovnání s
fotografiemi, než stejná partie u Tamiye.
Podvozek
Tamiya má velice hrubý až nemodelový vzorek na pneumatikách a
samostatně se vlepuje disk kola a podvozkové nohy jsou skoro bez
detailů. Ostruhové kolečko je vylisováno dohromady s ostruhou.
Podvozkové šachty mají na dně naznačenou docela pěkně konstrukci
křídla.
Hasegawa má naproti tomu kola velice pěkná a podvozkové nohy jsou
pěkné, detailní. Ostruha je součástí trupu. Vnitřek podvozkových
šachet je víceméně shodný s Tamiyou a také jsou moc hezky provedené.
Ostatní
Oba modely obsahují závěsník na přídavnou nádrž, ale Hasegawa
navíc obsahuje podlouhlý závěsník pro možnost nesení pumové
výzbroje. Oba modely mají přídavnou nádrž, ale Tamiya má nádrži opět
poněkud přehnaně hrubé rytí.
Co říci závěrem? Dle mého názoru se nedá jednoznačně říci, že je
jeden nebo druhý model výrazně lepší. Oba Emily vypadají dobře a oba
mají své klady i zápory. Teď už je to asi jen na pocitech, k čemu se
modelář přikloní, ale rozhodně stojí za to si oba dva modely v
prodejně prohlédnout a porovnat.
|
|
|
|
|
|
|