MDD F/A-18C Hornet

Jako naprostá bomba roku na mne působí obrovský dvaatřicetinový model od korejské Academy. Tuhle firmu znám a pár modelů od nich jsem už také postavil a proto mohu zodpovědně prohlásit, že mi „akademka“ doslova vyrazila dech! F-18C se totiž absolutně nedá přirovnat k žádnému z modelů, které doposud Korejci vyprodukovali. Proč si tohle myslím? Začal jsem totiž zlehounka model lepit a ono to jde bez jakýchkoli zádrhelů! Tohle u Academy absolutně neznám. Mám pořád živě na paměti problémy ze stavby čtvrtkové F-86, kterou můj známý skoro nedal dohromady kvůli překrouceným dílům. Hornet je vylisovaný z tmavší šedomodré hmoty velmi odlišné od hmoty ostatních „akademáckých“ modelů.
„Ef osmnáctka“ mi doslova vyrazila dech, s jakou precizností do sebe jednotlivé díly zapadají a jak dokonalé nesou detaily. Jako první jsem si připravil a slepil díly křídla, přídě a rozpůleného trupu. Veškeré podsestavy jsem pak k sobě nasucho zkusmo spasoval a i bez použití lepidla celek držel parádně pohromadě! Pro dodržení pevnosti celku má model 5 bodů, které se šroubují dohromady. K tomu účelu je model vybavený šroubky a malým křížovým šroubováčkem.
Model má opravdu požehnaný počet dílů s naprosto senzačními detaily. Až mne napadají kacířské myšlenky o postradatelnosti fotoleptů! Ano, model je tak detailně zpracovaný, že jediné lepty, které by se k modelu hodily, jsou snad jen barevné upínací pásy na vystřelovací sedačku. Kokpit je jedna báseň a vybarvení kokpitu bude doslova hodinářskou záležitostí!
Co musím u stavebnice naprosto vyzdvihnout na výsluní je dokonale zpracovaný čtyřicetistránkový návod. Každá, byť sebemenší součástka má rozstřel s uvedenými odstíny barev jednotlivých částí. Na návodu oceňuji též grafické zpracování, které naprosto zřetelně upozorňuje majitele modelu, že je možné F-18 postavit jak s rovným křídlem, tak se sklopeným. Křídlo má samostatné sloty a klapky takže je možné model postavit takřka v jakékoli konfiguraci.
Opravdu hezky jsou vybaveny podvozkové šachty. Ale tady bych měl přeci jen malou výtku. Podle mne je zadní část podvozkové šachty mělká. Podle fotografií této partie usuzuji, že šachty by měly mít své dno odpředu dozadu mírně svažité tak, že zadní část pro kolo by měla být hlubší. Model má však dno rovné. Je to otázka na dlouhou debatu. Tak jako tak je šachta vybavená nalisovanými rozvody a vypadá moc hezky. Už jsem začal s barvením některých částí, ale pokračuji velmi pozvolna, protože vybarvování a patinování tak velkých dílů dá fakt zabrat, ale výsledek je doslova a do písmene nádherný.
A ještě mám jednu drobnou výtku. Objevil jsem nepříjemné propadliny zvenčí na dílech přídě. Zevnitř jsou totiž nalisovaná žebra plus drobné detaily a v těchto místech je plastik poměrně silný, takže se patrně jedná o technologický problém. To je už ovšem zbytečné hnidopišství, protože klady suverénně válcují zápory.
„Hornet“ umožňuje takové množství variant konečného vzhledu, že sám zatím přemýšlím nad tím, jak nakonec model dokončím. Stavebnice umožňuje pod odklopeným radomem ponechat vysunutý radar, který je velmi pěkně zpracovaný z celkem dvanácti dílů. Ve skutečnosti se jedná o monoblok a díly stavebnice jsou skoro dokonalou kopií skutečnosti. Dále je možné vybrat si pryžové pneumatiky či klasicky odstříknuté, a to jak pro kola hlavního, tak příďového podvozku. O variabilitě křídla jsem se už zmiňoval a taková „samozřejmost“ jako třeba otevřený překryt pilotního prostoru nebo výklopný žebřík je už jenom taková pomyslná třešinka na dortu.
Opravdu mne potěšila přítomnost snad veškeré možné výzbroje, kterou je možno na Hornetech spatřit. Ať už se jedná o protizemní výzbroj (rakety a pumy) nebo i klasickou vzduch-vzduch (rakety). Sečteno, podtrženo – model nabízí tolik možností a dílů, že mi z toho všeho jde hlava kolem.
Do příštího REVI již připravuji pokračování ságy F-18C. Dozvíte se o průběhu stavby a popíši veškeré prováděné úpravy na modelu.

V REVI 49 jsem napsal část recenze na skvělý model od Academy. V dnešním dokončení se zaměřím na drobné problémy, které se při stavbě objevily. V předchozím díle recenze jsem se zmínil o tom, že pravděpodobně vznikne v místě rozpůlení modelu trochu tmelení. Tato obava se nakonec ukázala jako oprávněná. V podstatě celý spoj bylo nutno dokonale vytmelit a vyrovnat tak trochu vpadlý spoj do roviny. Trochu vzala za své paneláž v okolí spoje, ale rydlo si s problémem hravě poradilo! Trochu bylo nutné doopravit a vzájemně spojit rytí na vrchu rozšíření křídla. Poněkud větší broušení a tmelení vzniklo po napojení předních částí nasávacích otvorů s oddělovačem mezní vrstvy. V přechodu do trupu mi na obou stranách vznikly zhruba 0,8mm široké spáry a ty jsem naplnil dvousložkovým Miliputem, aby se spoj nepropadal. Od začátku jsem byl rozhodnutý ponechat radar a brzdící štít v uzavřeném stavu, protože by toto poněkud rozhodilo siluetu letounu a to by pro mne bylo nepřijatelné. Stavba byla opravdu oddychovou záležitostí a zde jsem popsal jediné dva zádrhely zásadnějšího charakteru. Ano, ještě jednou drobností se stalo prohloubení ztrácejícího se rytí na boku trupu těsně před výstupními tryskami.
Model jsem barvil akrylovými barvami Lifecolor a s výsledkem jsem byl nadmíru spokojený. Ostatně máte možnost navštívit časopisové stránky www.revi.cz a v sekci modely je po krocích vyfotografovaná stavba a barvení modelu.
Po nastříkání základní kamufláže jsem celek zafixoval lesklým lakem Tamiya a na takto připravený povrch jsem umisťoval obtisky ze stavebnice. Obtisky jsou senzační a bohužel velmi tuhé. Rád bych upozornil na stroj od VFA 146 s vlajkou na přídi a dopředu raději odradil případné zájemce. Umístění vlajky se stalo hororem a navíc mi na přídi chybělo část obtisku a já jsem musel modrou ve vlajce namíchat a chybějící část obtisku natřít. Původně jsem obtisky umisťoval do louže Gunze Mr. Mark Softeru a po částečném zaschnutí jsem steh¨jný přípravek přes obtisk znovu přetřel, ale bohužel přípravek měl problém si s obtisky poradit. Tento problém jsem však velmi rychle vyřešil zakoupením jiného přípravku od Gunze, tedy Mr. Mark Setter. Obtisk pak stačilo do tohoto přípravku stáhnout, nechat prosytit a po chvíli jej přetřít Softerem, pak bylo po problémech.
Tohle byly pravděpodobně ty nejzávažnější problémy při stavbě tohoto nádherného modelu. Myslím si, že dokončený Hornet svou předlohu dokonale představuje a jistě se stane dominantou vaší sbírky, stejně tak, jako se stal mou dominantou vitríny. Největší radost mi pak udělal pochvala od manželky a povězte sami – no není to nejlepší ohodnocení Vaší práce?

	http://www.academy.co.kr/hornet/
	http://www.news.navy.mil/view__featured.asp/
	http://www.kittyhawk.navy.mil/
	http://www.lemoore.navy.mil/vfa-146/

Doplňky

F-18 Express Mask, Placards, Exhaust set, Armament, Mesh set, Interior, exterior

K už tak nádhernému modelu, jakým F-18C Hornet od Academy bezpochyby je, vydal mostecký Eduard doposud 4 fotoleptané sady a jedny masky (XL 051). Masky jsou pro mne doslova návykovou záležitostí, protože jsem se naučil s jejich pomocí jednoduše a přesně barvit kabinky. Sada obsahuje v podstatě dvojí obvod kabiny, aby bylo možno vytvořit mezi kamuflážní barvou a sklem ještě těsnění.
První fotoleptaná sada (32 108) je kompletně barevně potištěná. Obsahuje různé tabulky na celý letoun. Podle mne se jedná o velmi, velmi zajímavou sadu a myslím, že i beze zbytku využitelnou. Šikovné jsou tabulky na podvozkové nohy, které jsou černé s bílými nápisy. Tabulky jsou natištěny na tenčím plechu, než je obvyklé. Mimo štítků na podvozkové nohy se v sadě nacházejí tabulky na vystřelovací sedačku, na kryty podvozkových šachet, dovnitř podvozkových šachet a do kokpitu.
Ve druhé emisní vlně byly vydány dvě sady, z nichž první (32 105) je určena pro vylepšení výstupních trysek. Ve dvou shodných leptaných planžetách se nacházejí vnitřní lamely ejektoru ve dvou provedeních – rozevřená a složená. Lamely jsou vtipně vyřešeny „skládačkovým“ systémem a odpadá tak složité pasování, pokud by lamely byly samostatné. Dále je možné z leptů vykroužit cca 2 cm dlouhou „trubku“, která se má vlepit dovnitř výstupní části motoru.
Další sadou (32 107) je „dvouplechová“ sada s celkem 287 díly. Doplňuje a vylepšuje jednotlivé zámky na závěsnících, různé detaily na raketách a pumách. Je velmi rozsáhlá a obsahuje opravdu obrovské množství malinkých dílků. Díly na rakety Sidewinder obsahují nové řídící plošky a nové kování a příruby.
Dalším v pořadí je sada mřížek (32 111), v níž se nachází celkem 16 dílů. Novými mřížkami je možno vylepšit oddělovače mezní vrstvy před vstupy k motorům, spodek přídě a několik drobných mřížek těsně před výstupními tryskami. Mřížky jsou pěkné a jemné, ale myslím si, že například rozměrnou mřížku pod přídí je lepší ponechat ve variantě původní - plastové.
V poslední emisi byly vydány celkem dvě sady 32 510 interior a 32 106 exterior. Sada na interiér obsahuje poměrně velké množství dílů na odklopený překryt kabiny s veškerým kováním a veškeré vybavení interiéru. sada obsahuje jeden standardní plech a jeden barvený. Musím uznat, že kokpit vybavený barevnými lepty je opravdu dokonalý. Sada na exteriér obsahuje díly na vyšperkování podvozkových nohou, vypouštěcích zařízení pro rakety a různých drobností na závěsníky. Sada na interiér neobsahuje nic na vystřelovací sedačku a tak si myslím, že Eduard vydá ještě jednu sadu čistě na vystřelovací sedalo.