KOMPRESOR MGF SHH-1

Nějakých patnáct let jsem jako pohon stříkací pistole používal ledničkový kompresor a podomácku vytvořenou tlakovou nádobu. Tlaková nádoba byla konstruována jako ufukovací, takže po naštelování potřebného tlaku pomocí děravého šroubu s pružinkou a ložiskovou kuličkou jsem si jednoduše nastavil tlak vzduchu. U kompresoru jsem ale neměl vyřešený odlučovač oleje, jen palivový filtr od Škody 120 těsně za kompresorem a před tlakovou nádobou. Za oněch 15 let častého používání se bohužel do tlakové nádoby nějaký ten olej dostal a navíc se uvnitř hadiček nepříjemně kondenzovala voda, takže po zamáčknutí slzy v oku jsem se porozhlédnul po novém kompresoru.
Dopředu jsem věděl, že nějakých 10 tisíc do kompresoru opravdu vrážet nebudu, protože by mě pak má hodná ženuška asi prohodila zavřeným oknem. Také jsem se nakonec rozhodl, díky své vrozené lenivosti, že se podívám po nějakém blbuvzdorném zařízení. Mé oko padlo na malé bezvzdušníkové, bezolejové kompresůrky, s plynulou regulací tlaku a odlučovačem vzdušné vlhkosti. Už dopředu jsem zavrhnul membránové aparáty, protože k nim prostě nemám důvěru. Po delším porovnávání různých Wertherů a Pum odněkud z Číny jsem se rozhodl pro italského výrobce MGF. Konkrétně jsem vybral typ SHH-1. Jedná se o bezúdržbový, pístový, bezolejový kompresor s plynulou regulací tlaku a odlučovačem vzdušné vlhkosti.
Kompresůrek je poměrně malý a solidně stavěný. Jeho celková váha činí 3,5 kg. Velmi šikovná je sklopná ručička, pomocí které se dá s kompresorem elegantně manipulovat. Samotný kompresor stojí na čtyřech gumových nožkách, které částečně tlumí vrnění při sepínání kompresoru. Jelikož je kompresor bezvzdušníkový tak častěji sepíná. Původně jsem měl velkou obavu, že bude foukat přerušovaně. Mé obavy se rozplynuly v momentě, kdy jsem kompresor poprvé spustil. Ihned po spuštění kompresor sepne motor asi na 5 vteřin a poté v intervalu zhruba dvaceti vteřin opět spouští. Ze začátku mi to pravda trochu vadilo, ale jak se říká „zvyk je železná košile“, tak už to ani nevnímám. Ono samotné spouštění není nijak hlasité, takže to „navyknutí“ proběhlo během několika foukacích seancí. Při nákupu jsem byl upozorněn, že mi patrně nebude vyhovovat hadice, které je ke kompresoru balená. Ona je totiž černá kroucená a navíc bych musel obě mé stříkací pistole na hadici šroubovat, takže jsem toto řešení ihned zavrhnul a objednal přechodku, kterou jsem našrouboval na výstup z kompresoru a na ní napojil standardní čirou hadičku průměru 5 mm. Pořídil jsem si asi 3 metry této hadice a to je myslím naprosto ideální. Při barvení je totiž velmi důležité, aby člověk nebyl nijak omezený například málo poddajnou tuhou hadicí, která je součástí balení. Na druhý konec nové hadice jsem si ještě dokoupil rychlospojku na kterou je možné jednoduše nacvaknout jak mou Iwatu, tak Triplexe. Poměrně často pracuji s oběma pistolemi, takže je pak práce velmi příjemná a rychlá.
Po této drobné kosmetické úpravě připojení pistole pak již nic nebrání pokusům s barvením. Kompresor má na vrchní straně těla spínač. Po zapnutí se ihned spustí motor a jestliže máte připojenou dvojčinnou pistoli tak se znovu nezapne do té doby, než spustíte spoušť. Díky plynulé regulaci tlaku je pak možné jednoduše nastavit hodnotu tlaku výstupního vzduchu v rozmezí 0-7 baru. Poprvé jsem tedy trochu zápasil, než jsem přišel na fígl s aretací kruhového štelování výstupního tlaku. Štelování je nutné nejdříve tahem mírně nadzvednout až se ozve lupnutí a pak jde velice jednoduše naladit potřebný tlak otáčením doleva a nebo doprava. Po vyladění potřebného tlaku se zatlačením štelování opět zaaretuje a pak už je výstupní tlak konstantní. Kompresor jsem podrobil zkouškou ohněm při stříkání skvrn na modelu italského třímotorového bombardéru Savoia Marchetti S. 79 Sparviero. Jak známo Italové měli za druhé světové války velmi složité kamufláže. Zkrátka kompresor byl v provozu skoro 4 hodiny v kuse bez toho aniž by se nějak výrazněji zahřál! Kompresor byl samozřejmě vlažný, ale oproti mému původnímu ledničkovému kompresoru, kdy jsem po půl hodině na něm mohl smažit volská oka je to opravdu výrazný rozdíl. Přímo pod štelováním tlaku je odlučovací průhledná nádobka, která se po nějaké době používání orosí a naplní odloučenou vzdušnou vlhkostí. To je normální a protože jde nádobka vyšroubovat, tak jde jednou za čas nasbíranou vodu vylít, nádobku vysušit a opět našroubovat zpět. Na dně nádobky je ještě upouštěcí ventil, ale lepší se mi zdá odšroubování celé nádobky při sušení.
Nový kompresor od MGF vlastním už více jak dva měsíce s tím, že skoro obden s ním pracuji. Vnitřně jsem vážně spokojený, ač je SHH-1 jedním z dražších kompresorů této kategorie, tedy v ceně kolem 5 tisíc. Výsledky, které jsem s novým kompresorem dosáhl jsou z mého pohledu opravdu vynikající. Jako velký klad považuji nulovou údržbu, minimální „výhřevnost“ a spolehlivost s plynulým regulovatelným tlakem vzduchu. No já nevím jak vy, ale já jsem si polepšil.

celkový pohled na kompresor MGF SHH-1	manometr, regulace tlaku	rychlospojka pro připojení pistole Triplex a Iwata	přechodka pro novou hadici (viz text)
odšroubovaná odlučovací nádobka	na spodku odlučovací nádobky se nachází odpouštěcí ventil	manometr s rozsahem tlaku	regulace tlaku - šipkami je naznačena aretace
Savoia Marchetti S.79 Sparviero, 1/48 Trumpeter/Flashback