Se známkami na trupu

Překvapuje mne, že modely italských letounů většinou zůstávají stranou zájmu jak modelářů, tak modelářských firem. Ale stačí si prohlédnou aerodynamickou krásu letounů Macchi C.202 Folgore a C.205 Veltro a hned je vám jasné, co znamená úsloví „láska na první pohled“. S nadsázkou by bylo možné říci, že kolem německých motorů DB 601 a 605 se Italům podařilo postavit mnohem krásnější a zajímavější mašiny než Němcům jejich Messerschmitty Bf 109. Tím tedy nechci tvrdit, že by byly stodevítky vyloženě ošklivé, ale italský design je italský design. Navíc si myslím, že italské letouny v době války používaly snad nejzajímavější kamuflážní schémata ze všech druhoválečných letectev. Tak jako tak, kamufláže německé Luftwaffe, maďarské MKHL a japonských námořních a pozemních mašin spolu s italskými kamuflážemi jsou, myslím, ty správné zdroje, kde je možné nalézt naprosto úchvatné vzory pro převedení do modelové podoby. Asi právě tenhle důvod mne donutil jít do obchodu a pořídit si oba modely italských mašin a postavit je souběžně. Hasegawě se jak C.202 tak C.205 vydařily parádně, ale díky politice výrobce představují stavebnice hybridy mezi oběma typy, tak je potřeba jednotlivé vybrané verze konfrontovat s podklady a upravit například krytky. Tím ale v žádném případě netvrdím, že jsou modely špatné, to ne! Výlisky jsou nádherně jemně negativně ryté, díly odstříknuté bez přesazených dílů či otřepů. Dohromady jdou modely skoro bez použití tmelu, pokud člověk pracuje pečlivě a čistě. Abych měl ve své vitríně vedle sebe dvě na první pohled rozdílné Macchiny, rozhodl jsem se postavit Veltro s kanóny v křídle a s německým typem kamufláže a Folgore v typické oříškově hnědé kamufláži s olivovými fleky.
Díky tuzemskému Eduardu je na trhu k sehnání rozsáhlá leptaná sada jak na C.202 tak na C.205. Jedná se o doplňkové sady se dvěmi planžetami nebarvených fotoleptů a jednou barvenou, zoomovou. Fotolepty jsou využitelné tak z 90%, což je skvělá zpráva. Rozhodně ale nedoporučuji začátečníkům pořizovat hned celou velkou sadu, protože samotný kokpit je odleptaný z jednoho kusu „plechu“, ze kterého se složí „klec“ kokpitu, včetně podélných nosníků a příčných žeber. Sestavení je nervy drásající operace s úžasným výsledkem na konci. Stačí si vše prohlédnout na přiložených snímcích ze stavby. Škoda jen, že barvené lepty od Eduardu mají poněkud hrubý potisk, navíc použitá zelená je na hony vzdálená italské interiérové šedozelené barvě... Nezbytně nutné je mít vybranou konkrétní mašinu, ještě než se rozhodnete lepit. Jde o to, že jednotlivé série „Macchin“ se lišily množstvím krytek, typů sání vzduchu a podobně. Některé krytky je tedy potřeba přetmelit, u „dvěstěpětky“ je naopak nutné hranaté krytky nahradit oválnými... Doporučuji se poohlédnout po nějakých podkladech na Macchi C. 202/205, ideální jsou skvělé italské publikace Ali ´d Italia, kde je možné z uveřejněných výkresů identifikovat rozdíly jednotlivých výrobních bloků a podle nich doladit stavebnice. Nově je na trhu monografická publikace Squadron Signal Walk Around Macchi C.205, kterou ocení všichni ti, kteří se nebojí modely sami detailovat, či otevírat.
O stavbě jak Folgore, tak Veltra je těžké něco psát, protože dohromady jde vše znamenitě a tmel jsem použil pouze na spodku na spoji křídla a trupu. Předpokládal jsem, že předek trupu bude složité slepit, díky oddělené vrchní části s výstřelnými kanálky kulometů a samostatným spodkem motorového krytu, ale opak byl pravdou. Po slepení trupu bylo možné velice přesně vložit oddělený vršek trupu a postupně ho zespodu prolít vteřinovým lepidlem. Vlepení oddělené spodní části motorového krytu pak už je otázkou rutiny. Trochu slabší je podvozková šachta, ta se ale dá vylepšit u Macchi C.202 odlévaným setem od Jaguar Models  a u Macchi C.205 krytem v šachtě od Sky Models . O zbytek detailů se postaraly lepty od Eduardů.
Konkrétní markingy jsem vybral spoluprací mezi publikacemi Ali ´d Italia a neskutečně rozsáhlými obtiskovými sadami Skydecals 48015 pro Macchi C.202 a 48020 pro Macchi C.205. Každá obtisková sada obsahuje kolem 20 obtiskových variant, takže výběr je za necelé 3 stovky obrovský. Obtisky jsou navíc vytištěny u italského Cartografu, takže nejvyšší kvalita je zajištěna. Výběr konkrétní mašiny ještě před barvením je bezpodmínečně nutný, protože Macchi prošlo různými výrobními bloky, které nesou určité odlišnosti, které je nutné dle výkresů na modelech poopravit. Barvení pak bylo mou nejmilejší prací, protože s barvami GSI Aqueous Hobby H ředěnými ředidlem GSI Aqueous Hobby Thinner s přídavkem 10% lesklého akrylového laku Tamiya X22 Clear šlo vše jako na drátkách. Přidáním laku Tamiya se odstraní ono legendární „lepkání“, které jsem pozoroval snad pouze u lesklých odstínů a to ještě u některých. Detailní článek jak na práci s barvami GSI Aqueous Hobby si můžete detailně přečíst v sekci Tipy & triky. Protože jsem se rozhodl dokončit oba modely jako „factory fresh“, byla finální patina opravdu minimalistická. Nechal jsem také zavřené překryty pilotních prostorů, aby vynikla aerodynamická krása těchto italských plnokrevníků.

PS: Za veškeré informace a rady o „zmrzlinářích“ bych chtěl vyslat velké poděkování vrchnímu zmrzlináři Mirkovi „Glockovi“ Říhovi, bez kterého jsem s minimálními problémy před časem dokončil Savoiu S.79 a obě dnes představované Macchiny.

	fotogalerie ze stavby modelu MACCHI C.202 Folglore
	fotogalerie ze stavby modelu MACCHI C.205 Veltro
	doplňky od Jaguar Models
	doplňky od Sky Models