|
|
měřítko |
1/48 |
hodnocení |
výrobce |
AM Tech (ex Esci/Ertl) |
4/10 |
katalogové číslo |
# 489203 |
počet dílů |
63 plast, 1 čirý, 16 PUR |
složitost |
cena |
1 000 Kč |
█ █ █ █ █ |
Henschel Hs 123 A-1
Další konstrukcí někdejší německé letecké továrny
Henschel, která mne velmi zaujala, se stal bitevník Henschel Hs 123.
Jednalo se o jeden a půl plošník s hvězdicovým motorem a otevřeným
pilotním prostorem, který se prosadil ve Španělsku a později i na
východní frontě. Takové „slávy“, jaké se dostalo střemhlavému
letounu Junkers Ju 87 Stuka ale Hs 123 nikdy nedosáhl.
Ve čtvrtce se zužuje výběr v podstatě jen na jeden model, který
kdysi dávno vydala italská firma Esci. Modely mám celkem dva. První
v přebalu, kde je logo Esci/Revell a druhý v nejnovější limitované
5000 ks sérii od AM Techu. Vedle těchto již zmíněných firem je možné
Hs 123 objevit ještě u firem Italeri a Tamiya, ale stále se jedná o
jeden a tentýž prastarý model původem od Esci. Pokud bych měl
doporučit, který z těchto modelů je nejlepší, asi bych jednoznačně
volil AM Tech. Ale! Jedná se o suverénně nejdražší model ze všech
výše popsaných. Na druhou stranu ovšem AM Tech obsahuje
nejkvalitnější obtisky na 6 strojů, odlévaný kokpit od Black Boxu a
nově odstříknuté díly pro odkrytovaný podvozek tak, jak je známo
především z východní fronty.
Stavebně není model nic moc, hlavním problémem je absence v podstatě
jakýchkoli detailů, ať už se jedná o motor a jeho kryt, kokpit,
podvozková kola. Dle mého názoru nejzásadnějším problémem jsou zcela
nesprávně provedená křidélka horního křídla. Fakt, že je model s
pozitivním rytím není na závadu. Bohužel při nápravě chyb a tmelení
ne právě dobře pasujících dílů o něj stejně přijdete, takže
doporučuji udělat to samé, co jsem u svého modelu udělal i já, tedy
jej celý převést do negativu, podle stávajících pozitivních linek.
Má to své výhody při pozdějším patinování modelu a myslím, že i
pozitivní rytí je takové elegantnější řešení pro celkový vzhled
dokončeného modelu. Obrovskou výpomocí pro dokonalý model Henschelu
jsou skvělé lepty od tuzemského Extratechu. Jsou to celkem dvě sady,
tedy pro interiér a pro exteriér. Já jsem při stavbě zkombinoval
odlitky od Black Boxu a lepty od Extratechů do kokpitu a myslím, že
výsledek je opravdu perfektní. Lepty pro exteriér modelu obsahují
mimo jiné nové krytky na trup a křídla, chladící štěrbiny za
výstřelné kanálky kulometů, větrný štítek a další detaily patřící na
motorový kryt.
Co se týče motorového krytu, ten jsem z jeho celkové tloušťky kolem
3 mm ztenčil na přijatelný „plech“ tloušťky 0,3 mm. Navíc model má
motorový kryt dělený příčně přes kapkovité krytky táhel válců
motoru, což je prostě něco příšerného. Kryt jsem slepil a pak jej
rozřezal přesně dle fotografií na tři segmenty. Ty jsem pak ztenčil
a navíc doplnil nějaké detaily. Díly jsem si nechal odlít z PUR,
protože bych byl líný znovu vše ztenčovat, až budu lepit dalšího
Henschela v předválečné segmentové kamufláži z odstínů RLM
61/62/63/65. Další úpravou se stalo vytvoření nových křidélek
horního křídla, protože dle fotografií je zespodu patrná štěrbina za
křidélkem a to model postrádá. Vše jsem odřezal a opět zpracoval do
podoby masteru pro odlití. Stejně tak jsem musel upravit olejovou
nádrž pod trup a vytvořit nová kola hlavního podvozku, protože kola
z modelu mají vzorek, za který by se nemusel stydět traktor Zetor.
Při stavbě jsem objevil větší množství zádrhelů. Tak například při
nalepení horní části kapoty trupu vznikly snad 1 mm široké škvíry.
Ty jsem „vytmelil“ velice elegantně pomocí vytažené silnější nitě z
rámečku, kterou jsem vlepil do hustého vteřinového lepidla. Pak
stačilo přebytečnou nit odřezat ostrým skalpelem a začistit
šmirglem. Stejně tak jsem si poradil v podstatě se všemi spoji na
modelu, protože se tam nenašel jediný, který by opravdu seděl. Díly
vrchní části trupu mají navíc nalisované kulomety MG 15, které jsem
odfrézoval a nahradil novými odlévanými od CMK. Stejný výrobce mi
obrovsky vypomohl i při náhradě nepoužitelného motoru BMW 123, který
vyrábí pro Revellův Junkers Ju 52. Motor je opravdu dokonalý a
myslím, že se mu nedá nic vytknout.
Dalším velkým zádrhelem stavby se staly všechny vzpěry křídla.
Vyřešil jsem to šalomounsky. V době, kdy už byla hrubá stavba modelu
hotová, jsem napevno přilepil i všechny vzpěry a po zatvrdnutí jsem
je odřezal a pak bylo možné začistit nepasující zaústění vzpěr do
vrchního křídla a do přední části trupu. Vše jsem napravil
dvousložkovým Miliputem, ale nebyla to právě příjemná práce.
Barvení modelu je vždy ta část stavby, na kterou se třesu už od
prvního otevření krabičky s modelem. Kokpit jsem nabarvil přesně dle
předpisu té doby, tedy odstínem RLM 02 Grau. Kabát jsem provedl od
základu nejdříve stříkacím tmelem Surfacer 1000 ve dvou vrstvách.
První vrstva byla pro potvrzení jistoty, že je vše správně
vytmelené. Samozřejmě jsem objevil pár zádrhelů, které bylo potřeba
začistit Surfacerem 500 pomocí štětce. Druhá vrstva pak byla už jen
pro sjednocení. Na sjednocený povrch surfacerem jsem nastříkal
preshading tmavě šedivou barvou Tamiya XF-54 a finální kabát jsem
vytvořil z barev GSI RLM 04/65/70/71. Další vrstva byla lesklý lak
GSI Super Clear II C 184, pak obtisky, opět vrstva C 184, wash
pomocí olejových barev do spár a nakonec finální nástřik matným
lakem C 182 a drybrush povrchu olejovou barvou. Nakonec jsem ještě
na závěsníky umístil pumy SC 50, které mi zbyly z Junkersu Ju 87
G-2, který jsem stavěl před časem. Pumy z modelu AM Tech jsou
veselou karikaturou SC 50...
|
|
|
|
|
|
|