Lockheed Martin F-16CJ (BLOCK 50) Fighting Falcon

Vyšlo v REVI 68 v červeneci 2007
 

Před časem vydala japonská Tamiya nádhernou stavebnici F-16CJ BLOCK 50 v měřítku 1/32. Nedlouho po uvedeni na trh začaly prosakovat na povrch zprávy o přípravě F-I6CJ BLOCK 50 zbrusu nového a sice čtvrtkového. Zhruba v březnu 2007 se na trhu opravdu objevil tušený model. A jak tedy vypadá nový Fighting Falcon? Tomu z vás, kdo měl někdy možnost vidět vyprecizovaný dvaatřicetinový model F-16CJ od Tamiye, hned po letmém pohledu na rámečky čtvrtky dojde, že se nápadně podobá svému většímu bratříčkovi! Oproti 1/32 modelu čtvrtka vlastně postrádá jen detaily vybaveni radaru pod krytem v přídi a maketu motoru FIIO-GE-129 s manipulačním vozíkem. Prakticky je ale možné říci, že čtvrtka věrně kopíruje zmíněnou dvaatřicetinu. Patrně nejúžasnější je negativní rytí povrchu. Troufám si tvrdit, že jen málokterá čtvrtková stavebnice má tak precizně a dokonale zpracovaný a dotažený povrch. Díly jsou naprosto perfektně ostře vylisovány a jsou rozmístěny ve třinácti plastových rámečcích a třech rámečcích z čirého materiálu. Tamiya šla dokonce tak daleko, že překryt kabiny je jak ve variantě čiré, tak i kouřové. Nemusíte tedy složitě přemýšlet, jak vytvořit kouřově zabarvený překryt. Samotný rámeček svým tvarem dobře chrání díly. Navíc jsou ještě čiré díly baleny do pytlíků. Je vidět, že japonský výrobce přemýšlí, díky čemuž jsou díly skvěle zajištěny proti poškození.

Ještě před tím, než se pustíte do stavby tohoto už na první pohled nádherného kitu, vám vřele doporučuji prostudování skvělé internetové prezentace na adrese www.f-16.net.

Tento značně rozsáhlý web obsahuje vedle fotek a videí také množství technických informaci a specifikaci přehledně rozdělených dle konkrétních verzi a výrobních bloků. Určitě každému pomůže se dobře zorientovat v jednotlivých odlišnostech Falconů. Mé druhé doporučení míří ke špičkové monografii od DACO Books - Uncovering the Lockheed Martin F- 16 A/B/C & D od Dannyho Coremana a Nica Deboecka. Tato publikace je sice poněkud drahá, ale její vysokou cenu vyvažují špičkové fotografie a množství informaci. Podrobnosti získáte na adrese http://ultra.glo.be/daco/.
 

nevhodné stopy po vyrážečích z formy	přepážky a kryty také nesou mnoho stop po vyrážečích	černou barvou zastříkané průduchy z vnitřní strany	kokpit z plastu je vynikající, stačí jen barvit
palubní deska s nanesenými obtisky	vystřelovací sedadlo ze stavebnice bez jakýchkoli úprav s nanesenými upínacími pásy z obtisků	základ kokpitu bez jakýchkoli doplněných detailů	kokpit s osazenou sedačkou ze stavebnice
část sacího kanálu s vytmelenými spoji z vnitřní strany	pohled do sacího kanálu	vymaskovaný a zaslepený vstup	překryt vymaskovaný z obou stran pro možnost barvení kompletního rámování

Návod ve standardně vysoké kvalitě intuitivně provádí stavbou; součástí všech rozstřelů jsou také informace o barveni jednotlivých dílů a detailů. Odkazy jsou sice jen na barvy Tamiya, což ovšem nikterak nevadí vzhledem k jejich vysoké kvalitě, jak akrylových, tak syntetických. Vedle plastových dílů stavebnice ještě obsahuje pryžové objímky, kovové trny a šroubky. Postavený model totiž umožňuje bezpečně sejmout z kovových trnů SOP, VOP, překryt pilotního prostoru a část výzbroje pro transport modelu na soutěž. Dalo by se říci, že to jsou drobnosti, ovšem opět potvrzuji promyšlenost celého modelu.

Mezi výhody nové stavebnice jednoznačně řadím celý nasávací kanál k motoru, včetně jeho prvního stupně. Při pohledu zepředu vypadá celý vstup perfektně. Ještě před sestavováním se nesmí zapomenout na základní vybarvení vstupu, zejména kvůli přístupu při barveni. Celý kanál je v polovině příčně rozdělený, takže relativně jednoduše dokážete začistit spoje zevnitř. Při vybrušování vnitřního spoje se mi velmi osvědčilo párátko s namotaným namočeným smirkovým papírem. Vybrušování jde sice pomalu, ale velmi pomůže celkovému výsledku. Tmelení spoje jsem provedl dvousložkovým tmelem Milliput, který se po vytvrzeni nepropadá. Rada s doporučením pro barveni vstupu ještě v rozloženém stavu se zúročí právě po vytmeleni vnitřních spojů, protože není potřeba znovu vše stříkat načisto a prakticky stačí jen zastříkat spoje a obroušené části kolem nich. Jako nejvhodnější bílá barva se mi osvědčila základní bílá GSI Base White nebo sprej Tamiya Surface Primer White. Sprej bylo možné ale použít pouze na neslepené díly vstupního kanálu.
 

použité barvy - GSI Mr. Hobby H	začátek barvení	preshading má smysl při nanášení tenkých krycích vrstev barev	barevný preshading pomůže natónovat velkou jednobarevnou plochu FS 36118
		tenký filtr na barevném preshadingu	dokončené vrchní plochy
příprava rozbití povrchu spodní FS 36375	papírky post-it pomohou v přípravě zajímavých efektů	základ pod šedivou barvu	vzhled po přestříkání barvou FS 36375

Součástí nasávacího kanálu je také dno přední podvozkové šachty. Na první pohled jsou jak příďová, tak hlavní šachty opravdu nádherné. Druhým pohledem bohužel objevíte poměrně velké množství stop po vyrážečích z formy na neopravitelných místech jako jsou přepážky a podobně. Musím přiznat, že tímhle mě Tamiya poněkud zklamala. Stopy po vyrážečích spolehlivě zneguji výborný pocit z jinak dokonalého povrchu a lisování. Celkové vestavění hotového nasávacího kanálu do trupu bohužel nebylo úplně bez problémů. Zde jsem musel při lepení jednotlivých dílů dohromady použít trochu násilí a navíc výsledný spoj přetmelit.

Přední část nasávacího kanálu také nesedla úplně ideálně. Zde ale zůstává více prostoru pro vytmeleni a vybroušení než uvnitř tvarovaného kanálu. Celek se následně vlepí do výřezu na spodní části trupu. Výřez a vzduchový kanál bohužel nemají žádnou vůli, takže vtlačení vstupu do výřezu je trochu pracnější. Díky tomu není potřeba spoj nijak tmelit, protože následné osazení je neskutečně přesné. Už dlouho se mi nepoštěstilo narazit na tak precizně zpracovanou stavebnici v tomto měřítku. Je pravdou, že o vylepšení si říkají jak příďová, tak hlavní podvozkové šachty, částečně kokpit (hlavně HUD a upínací pásy na vystřelovací sedadlo) a pak nějaké drobnosti (zjemnění detailů) a tryska motoru. Tak jako tak, stavebnice je zpracovaná na tak vysoké úrovni, že i při slepení jen a pouze z krabice modelář dostane opravdu perlu své sbírky. Drtivá většina tmelení vlastně spočívala jen a pouze v přetření spoje tekutým tmelem surfacer 500 a následném očištění debondérem (odstraňovač sekundového lepidla) nebo originálním ředidlem GSI.

Tamiya ve stavebnici nabízí pro finální vzhled modelu celkem tři stroje:

• F- 160, BLOCK 50 - velitele 5. Air Force, Pacific Air Forces, základna Misawa, Japonsko 2005. Stroj s kódem WW nese na jedné straně VOP stylizovanou postavičku samuraje a na druhé straně kráčející pumu. Oba emblémy jsou provedeny pouze linkou šedivé barvy. Další emblémy se znaky jednotek jsou namalovány na boku nasávacího kanálu.

• F- 160, BLOCK 50 - velitele 52. Fighter Wing, United States Air Force v Evropě (USAFE), základna Spangdhalem, Německo 2005. Stroj je doplněný pouze několika znaky jednotek na nasávacím kanálu.

• F-16CJ, BLOCK 50 - velitele 79. Fighter Squadron, 20. Fighter Wing, Tiger Meet, základna Buckley, Colorado, USA, srpen 2001. Oproti předchozím dvěma strojům nese tato mašina barevného tygra vyskakujícího „zevnitř" SOP.

Všechny tři mašiny jsou kamuflované čtyřmi šedými odstíny barev FS 36118 Gunship Gray, FS 36270 Medium Grey, FS 36320 Dark Ghost Gray a FS 36375 Light Ghost Gray. Nutno podotknout, že v současné době USAF poněkud zredukovala kamufláže Falconů. Běžně se nyní vyskytují stroje pouze v kombinaci dvou odstínů FS 36118 Gunship Gray a 36270 Medium Grey. Dá se tedy říci, že stroje jsou věrné filozofii „low visibility", tedy snížené rozpoznatelnosti. Původní čtyřbarevné kamufláže F-16 jsou ale pro modeláře mnohem, mnohem pestřejší a zajímavější. Velení USAF asi pro nás nemá pochopení :-).
 

použité olejové barvy od AK Interactive	nanesený wash	ponechaný 4 hodiny zavadnout	setřený wash, s místy ponechanými čmouhami
wash opticky rozbije jednotlivé panely	vzhled po lesklém laku	nanesené obtisky	viditelně opticky rozbitý povrch
	vymaskovaná trysky před nástřikem další kovové barvy	použito několik odstínů kovových barev Alclad

Standardní, na první pohled „tlusté a plechové" obtisky jsou ve výtečné kvalitě vytištěny na celkem dvou sršících. Obsáhlejší barevný aršík nese nádherně vytištěného barevného tygra, pro stroj 79. Fighter Squadron. Druhý aršík je převážně obsazen černými a šedými popiskami nejen na vlastní letoun, ale i na „zuby" Falconu. Jako vůbec nejlepší podporu pro umisťování obtisků určitě doporučuji „kouzelné vodičky" od GSI Mr. Mark Setter (pro umístění) a Mr. Mark Softer (pro změkčení). Jen pozor na přebytečné loužičky obou obtiskových médií, protože dokážou po delším působení některé barvy narušit. Díky použití vodiček obtisky dokonale kopírují povrch. Pokud je navíc ještě po dokonalém zaschnutí opatrně přebrousíte „pod vodou" smirkovým papírem jemnosti 2000 a několikrát křížem přestříkáte hustějším lakem a následně opět přebrousíte a přeleštíte, splynou perfektně s okolním povrchem a nebude poznat, že se jedná o obtisky. Na výběr máte širokou škálu výzbroje. Modelář není nucen shánět speciální výzbrojní sady, jak je běžné u japonské konkurence. Na devět závěsných bodů máte možnost umístit nádrže s obsahem 300 a 370 galonů, kontejner AN/ALQ-184 ECM a raketovou výzbroj složenou z řízených raket AIM-9M a X Sidewinder, AIM-120C AMRAAM a hlavní výzbroj strojů operujících v misích „Wild Weasel", tedy AGM-88 HARM. Poměrně velká AGM-88 je určena na ničení radiolokátorů. Na pravém boku trupu je navíc zavěšen naváděč raket HARM, tedy AN/ASQ-213 HARM.

Už jsem se o tom již zmínil, ale musím se znovu opakovat – čtvrtková F-16 je opravdu na pomyslném vrcholu nejen mezi čtvrtkovými stavebnicemi. Model se staví sám a výsledek roste pod rukama, i bez zbytečné námahy a nervů, skutečně rychle.
 

Jakub „Kubrt" Vilingr
 

publikace DACO

web F-16.net

časopis REVI