|
|
měřítko |
1/48 |
hodnocení |
výrobce |
Revell (konverze ze základního E-5) |
6/10 |
katalogové číslo |
#5526 |
počet dílů |
144 plast, 7 čirých |
složitost |
cena |
900 Kč |
█ █ █ █ |
Dornier Do 217 E-4
Doslova noční můrou se pro mě stala stavba krásného
Dornieru Do 217 E-4 od Revellu. Na první pohled vypadaly výlisky
více než lákavě a tak jsem prostě neodolal a těch 950 korun do toho
vrazil. Kochání mě přešlo v tu chvíli, když jsem doma vystřihal
hlavní díly modelu z rámečků a nasucho je sestavil. Celý vršek
trupu, včetně zhruba ½ rozpětí křídla a celá vodorovná ocasní plocha
jsou jako jeden díl. No a zbytek trupu je rozdělený do dalších dvou
dílů. Rychle mi došlo, že na Dornieru nechám ruce.
Na druhou stranu má Revellův model perfektně zpracovaný kokpit. Ten
jsem navíc doplnil o lepty od Eduardu. Lepty obsahují též díly pro
vytvoření otevřeného vstupu posádky do útrob letounu. Nebyl problém
vyříznout na spodku trupu obdélníkový vstup. Odříznutý vstup jsem
pomocí zubařské frézky ztenčil na sílu cigaretového papírku a
doplnil o lepty. Člověk by si měl rozmyslet, jestli k modelu má cenu
lepty koupit, protože po vymaskování a nastříkání kabiny dovnitř
není v podstatě skoro vidět :-(. Proto je nutné kokpit opravdu
výrazně vypatinovat a vytvořit „dry brush“ bílou olejovou barvou na
všech hranách vnitřního vybavení. Myslel jsem si, když otevřu
vstupní dveře, tak bude do útrob modelu vidět, ale opak je bohužel
pravdou.
Sestavování modelu přineslo nejednu horkou chvilku, takže doporučuju
každý krok třeba pětkrát odzkoušet na sucho a až poté se vrhnout na
lepení. Měl jsem velký problém s praskáním plastiku při zasychání
lepidla, takže jsem dokola opravoval a opravoval.
Fotku Dorniera 217 od 5./ KG 6 (3E+EN), podle které jsem model
nakonec dokončil, jsem objevil v publikaci Warpaint na Do-217. Jako
pomoc mi přišel ještě francouzský časopis Replic No. 114, kde se
navíc nachází bokorys téhle mašiny. Do-217 jsem barvil mými
oblíbenými Model-Mastery, tedy konkrétně barvami RLM 72/73, což jsou
námořní varianty barev RLM 70/71 a spodek jsem nastříkal polomatnou
černou. Hady jsou stříkané barvou Gunze Sangyo RLM 76. Po
vyšablonování a nastříkání celé kamufláže jsem povrch vyleštil
namočeným smirkovým papírem jemnosti 2000. Na leštěný povrch jsem
nanesl vodu a předem odmočeným smirkem celý povrch srazil. Odstraní
se tím jemný prach, který vždycky vznikne při stříkání. Jakmile se
tento fígl provede, tak poté není potřeba pod obtisky nastříkat
lesklý lak, protože se leštěním povrch dokonale vyhladí a pak stačí
používat pouze chemikálie určené na umisťování obtisků.
Dekály jsou použité ze stavebnice Revellu, tedy popisky a kříže a
kódové označení EN na svislé ocasní ploše je stříkané. Šablonku pro
nastříkání EN jsem si nechal vyřezat v reklamním studiu v Sušici,
které bylo vybavené programem Corel a řezacím plotrem. Šablonky byla
vyřezána do „přenosky“ – tedy slabě lepivé průhledné fólie. Vyřezání
bylo hotové asi za 10 minut a stálo mě 10 korun :-)))
Po obtiscích a vyleštění povrchu přišla na řadu patina, která je
provedena olejovými barvami Raw umber a Raw sienna. Vystouplé
detaily jsou zesvětlené bílou olejovou barvou postupem „dry brush“
Povrch jsem nakonec zafixoval matným vodou ředitelným lakem Agama
(nová upravená série), se kterým se mi pracovalo opravdu znamenitě.
|
|
|
|
|
|
|